čtvrtek 13. prosince 2012

Vývoz v živém z EU do třetích zemí

Dokument "Vývoz v živém z EU do třetích zemí - bolestivý pohled na realitu" ukazuje transport zvířat ze zemí EU, včetně České republiky do Libanonu, Bejrůtu a náslenou popravu těchto zvířat. Záběry pořídila organizace Animals’ Angels.



Překlad textu v dokumentu: 1) Ovce ze Španělska a dobytek z Francie byly 6 dní transportovány dobytkářskou lodí z Kartageny (Šp.) do přístavu v Bejrůtu, Libanon. Potom byla zvířata přepravena do sběrného místa před porážkou. 2) Mnoho zvířat z EU - z Belgie, ČR a Šp., bylo právě na jatkách v Bejrůtu. Byla usmrcena bez jakékoliv snahy je předem omráčit. Podstoupila velmi bolestivou smrt.

úterý 11. září 2012

Zákony neomlouvají

Máme zákony na „ochranu“ zvířat určující chovat se ke zvířatům „humánně“. Znamená to, že jsou zde vytvořeny/vytvářeny směrnice, podle nichž je možné zvířata zneužívat pokud se tak činí v souladu s těmito směrnicemi. Toto v člověku vzbuzuje dojem, že je morálně oprávněn zneužívat ostatní zvířata, pokud se tak děje v souladu se zákony.

Pravděpodobně většina lidí se shoduje, že zbytečně zneužívat zvířata je morálně nepřijatelné. Téměř veškeré zbytečné zneužívání se však děje v rámci zákonů.

Na kožešinových farmách je odhadem každý rok zneužitých více než 75 miliónů zvířat, v laboratořích je každý rok odhadem zneužitých více než 112 miliónů zvířat, v cirkusech další milióny a v zoo další desítky milionů. Nejvíce zneužívaných zvířat je pro lidskou konzumaci, podle statistické databáze FAO více než 60 miliard zvířat ročně, ryby, ani jiná mořská zvířata zde započítána nejsou. Veškeré toto zneužívání se děje v rámci zákonů.

Není nutno nosit kožešiny, provádět pokusy na zvířatech, trápit zvířata v cirkusech, při rodeo apod., není nutno držet zvířata v zoo a v drtivé většině určitě není nutno zneužívat zvířata pro naši konzumaci, protože konzumace zvířat v drtivé většině není nutností, ale zvykem či pohodlností.

V souladu se zákony nejenže zneužíváme nelidská zvířata pro nejrůznější účely, které nemůžeme definovat jako nutnost, ale chováme se k nim způsobem považovaným za zločin, pokud by jsme my byli na jejich místě.

Zákony jsou v určování k jakému zneužívání zvířat jsme morálně oprávnění/y bezvýznamné.

Na zákony a jejich postupnou transformaci se nelze spoléhat ani jako na prostředek, kterým lze zcela vyřešit zneužívání zvířat nebo kterým jej aspoň výrazně minimalizovat. Skutečností je, že změna zákonů vytváří velmi často zanedbatelné změny (aktuálně viz. výměna klecí v EU pro tzv. nosnice).

Zákony na „ochranu“ zvířat existují v různých zemích více než 200 let, dnes však neúměrně k nárůstu lidské populace je mnohem více zvířat zneužívaných než v kterémkoliv jiném období lidské historie.

Důležité je, že jakákoliv transformace zákonů pro mírnější zneužívání zvířat pravděpodobně oddaluje přemýšlet o úplném odmítnutí zneužívání zvířat. Pokud si 99 procent lidí myslí, že zneužívání zvířat je přijatelné, nic zásadního se pro zvířata nezmění.

Rozhodnutí je na nás, nikdo jiný ho za nás nemůže udělat. Pokud jsme si vědomi, že také zneužívání zvířat jiných než lidských je nepřijatelné, pak se přestaňme podílet na jejich zneužívání bez ohledu na to, zda se tak děje v souladu se zákony nebo ne.

Je nutno si uvědomit, že jako každý člověk - bez ohledu na jeho rozdílný charakter od ostatních lidí - také ostatní zvířata na světě nejsou k našemu užitku, přestože zákon může pravit opak.

středa 5. září 2012

Kick the Meat Habit

Selata umírají, zatímco jejich matky bezmocně přihlížejí, zmrzačená kuřata na podlaze v obrovských halách, vyděšené krávy se snaží uniknout z jatek či ovce se zabijí před jejich dětmi v době, kdy se stále kojí, toto jsou jen některé ze scén z nového filmu Animal Aid ukazujícího podmínky na britských farmách a jatkách.


Kick the Meat Habit from Animal Aid on Vimeo.

Všechny scény ve filmu byly natočeny v poslední době jak v chovech intenzivního zemědělství, tak v chovech schválenými skupinami jako Soil Association a RSPCA. Cílem filmu je ukázat, že krutost a utrpení je neodmyslitelnou součástí chovu a zabíjení zvířat pro maso, vejce a mléčné produkty.

Více informací naleznete na meatwagon.org.uk.

„Osvětim začíná tam, kde člověk stojí na jatkách a pomyslí si - vždyť jsou to jen zvířata.“  Theodor Wiesengrund Adorno

čtvrtek 7. června 2012

Za zdmi mlékárenského průmyslu

Ačkoliv mnoho lidí má ke krávám mnoho předsudků, krávy jsou velmi zvídavá a inteligentní zvířata. Učí se od ostatních, rozumějí vztahu příčiny a následku a mají výbornou paměť.

Přirozeně krávy žijí bohatým společenským životem v uzavřených rodinných skupinách, v nichž se navzájem znají a již jako telátka si budují různorodé vzájemné vztahy. Někteří jedinci si s jinými členy skupiny udržují přátelství, která často trvají celý život. Podle vědců jsou krávy nejlepší přátelé a těžce nesou odtržení od svých přátel. Na pastvách spřátelená zvířata leží vedle sebe a pasou se spolu. Své přátelství si dávají najevo vzájemným olizováním hlavy, krku a ramen a upevňují si s ním své vzájemné vztahy a pomáhají překonávat stres. Čím je olizování delší, tím k sobě mají krávy hlubší vztah.

Kráva mívá telátko každý rok a přirozeně jako matka a dítě tráví první společné chvíle osamoceně. Krátce před porodem se kráva separuje od stáda a porodí v úkrytu z vysoké trávy či keřů. Po čtyřech dnech od porodu se matka se svým dítětem vrátí ke stádu. Telátko poté bývá kojeno svou matkou 8 až 10 měsíců po porodu. Pod ochranou stáda se telátko učí všem dovednostem, které potřebuje ke spokojenému životu ve stádě.

Chovy intenzivního zemědělství


„Mléčná produkce, resp. ekonomický zisk s ní související, je hlavním důvodem chovu dojných plemen skotu.“  - https://www.crvcz.cz/service/produkce/

Navzdory všemu co je pro krávy přirozené, v chovech intenzivního zemědělství zdaleka nenaplňují spokojený a věhlasný komplexní společenský život ve stádě.

Intenzivní zemědělci často uvádí, že welfare (životní pohoda zvířat) je v přímé úměře s užitkovostí (užitkovost - mléčná užitkovost, plodnost, dojitelnost, aj.), poněvadž stresovaná dojnice nedává tolika mléka, tomuto tvrzení však protiřečí fakt, že se intenzivní zemědělství snaží docílit co největších zisků za co nejmenších nákladů. V praxi to znamená co největší produkce mléka za co nejméně nákladný chov. Welfare by nemělo být neekonomické více než je nutné pro udržení zvířat v užitkové kondici.

„Jednou z podmínek pro zlepšování ekonomiky, která je v současnosti nejdůležitějším parametrem, je zvyšování mléčné produkce a tržnosti mléka doprovázené zvýšením produktivity práce a omezováním vynakládaných prostředků na zajištění provozu.“  (1)

Narození, odtržení

Jelikož je kravské mléko mateřským mlékem, tak jako ostatních savců, musí mít kráva pro tvorbu mléka telátko. Telátko je však pro dosažení co největší mléčné užitkovosti dojnice přítěží. V chovech intenzivního zemědělství se proto telátka po porodu odtrhnou od mámy. Telátka mají možnost být se svoji matkou nanejvýš 12 až 24 hodin po porodu (do druhého dojení kvůli kolostru – prvotnímu mléku). Po odtržení se již nikdy telátko se svou matkou nesetká. Tato naprosto běžná a krutá praktika sebou přináší drastický zásah do sociálního vztahu matky a dítěte. Zvláště ta telátka, která zůstávají s matkou déle, teskní a volají ji.

Často se stává, že telátko narozené dojnici, bude zesláblé či nemocné a zemře krutým způsobem během několika hodin po porodu. V chovech intenzivního zemědělství není ojedinělé, aby se tato zesláblá či nemocná telátka nechala umírat na očích své matky, odtažená (často přivázaná) na místě, kde matka k telátku nemůže (činnost je legální).

Ustájení telátek

Zdravá telátka jsou odtažena do tzv. venkovních individuálních boxů. Venkovní individuální box je v podstatě klec s přístřeškem (dřevěným, plastovým, plachtovým) a podestýlkou jehož minimální doporučená plocha by měla být 2,8 m2; šířka individuálního kotce pro telata by měla odpovídat kohoutkové výšce telete. V těchto boxech telátka tráví většinu svého dětství - minimálně 30 dní od narození, často až do odstavu (přechod z mléčné výživy na rostlinou tuhou stravu) tj. od narození do 56 dní věku. Tele starší osmi týdnů nesmí být drženo v individuálním kotci.

Po 8 týdnech smějí telátka žít s malými vyjímkami pouze ve skupinách, a to pouze na 1,5 metru čtverečních plochy na jedince až do váhy 150 kg; 1,7 m2 pro tele od 150 do 220 kg živé hmotnosti a přinejmenším 1,8 m2 pro tele nad 220 kg živé hmotnosti.

Výživa telátek

Jak již bylo naznačeno během období, kdy jsou telátka držena v individuálních boxech, dostávají mléčnou výživu. Tato výživa je zpočátku tvořena mlezivem (kolostrem - získává se od odloučené matky) či směsným mlezivem, jimž je telátko napájeno obvykle jeden až tři dny od narození - toto období se nazývá mlezivové. Od druhého až čtvrtého dne věku začíná období mléčné výživy, kdy jsou telátka krmena buď plnotučným mlékem či tzv. odpadním mlékem (nevyužitelné mléko pro konzumaci lidí), mléčnou náhražkou (mléčnou krmnou směsí) nebo okyseleným (kys. mravenčí), případně fermentovaným mlékem - a dost často již v tomto velmi mladém věku, kdy za normálních okolností všechna mláďata savců konzumují pouze mateřské mléko své matky, telátka dostávají granule. 

Přestože je živin v mléčných náhražkách vždy méně než v plnotučném mléku, což vede k řadě vakcinací pro získání dostatečné imunity, mléčné náhražky jsou v chovech intenzivního zemědělství používány častěji. „Cílem používání mléčných krmných směsí v odchovu telat je využití korelace, která je mezi příjmem živin a energie z mléčných nápojů a příjmem živin a energie z pevných - jadrných krmiv. Nižší obsah živin a energie v mléčném nápoji stimuluje telata k časnému příjmu koncentrovaných – jadrných krmiv. Toto opatření má za cíl podpořit časný příjem starterového krmiva a tím i vývoj bachoru, což ovlivňuje i dobu odchovu telat na mléčné výživě, včetně zkrácení doby odstavu.“ (2)

Nejčastější důvody úmrtí telátek

„Dr. Ressler uvedl, že v zemích Evropské unie dosahují ztráty telat v průměru asi 10 – 20 % a příčinou jsou špatný růst a vývin telat, jejich onemocnění, náklady na ošetřování a léčbu nemocných telat. Protože v EU se chová asi 27 milionů krav, ročně se narodí 10,5 milionu telat a průměrné ztráty telat jsou 15 %, znamená to, že ročně uhyne 1,5 milionu telat. Přitom 90 % úhynů způsobují chyby v managementu odchovu, jsou to tedy naprosto zbytečné ztráty telat.“ (3)

„V roce 2010 byl Výzkumným ústavem živočišné výroby, v. v. i., oddělením technologie a techniky chovu hospodářských zvířat, uskutečněn průzkum v odchovu telat v období mléčné výživy na 21 farmách v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Zjišťováno a měřeno bylo více než 350 ukazatelů, které se mj. týkaly managementu porodu, poporodní péče, mlezivové a mléčné výživy, odstavu, ustájení telat, zoohygieny, zootechnické práce (odrohování, vážení, značení telat) atd. Nejvíce rizikových faktorů bylo zjištěno v období mlezivové a mléčné výživy, v poporodní péči o narozená telata, odstavu, ustájení telat, odrohování aj. Na hodnocených farmách byly průměrné ztráty telat do odstavu 18,4 % (z toho 49 % představují mrtvě narozená telata a 51 % úhyny telat do odstavu).“  (4)

Dekornuace (odrohování)

V chovech intenzivního zemědělství se běžně provádí tzv. dekornuace - odrohování, zákrok, při němž jsou odstraňovány telatům rohy. Odstraňování rohů se odůvodňuje tím, že krávy s rohy mohou být pokládány za nebezpečné pro ostatní krávy v chovu (poranění a stres pro podřízená zvířata) a také pro zemědělce.

Při odrohování je telátko nahnáno do klece na odrohování či nějakým způsobem zafixováno a rohy jsou mu odstraňovány tzv. krvavou nebo nekrvavou metodou. V obou případech u telátek nemusí být podávány bolest tišící látky.

Při nekrvavé metodě se jedná buď o tzv. kauterizaci, při níž se místo, kde mají vyrůst rohy vypálí, nebo chemickou metodu, při níž se místo, kde mají vyrůst rohy poleptá. Kauterizace se provádí rozžhavenými železy, která mají různá zakončení (nejčastěji konkávní nebo kuželovitá prohlubeň), nebo různými typy kauterů - benzínové, propan-butanové, elektrické, atd. Při chemické metodě se využívají leptavé prostředky, jako jsou louhové tyčinky či pasty.

Odstraňování rohů krvavou metodou se provádí tzv. kruhovým nožem (kruhovitá ocelová trubka, která má na jednom konci ostří). Nástroj se přiloží na epidermální základ rohu, obřízne ho a vyloupne. Krvácení se zastaví tampónem nebo kauterizací (vypálením), rána se vydezinfikuje.

Dekornuace se může provádět i u dospělých zvířat, a to speciálními kleštěmi či drátěnou embryotomickou pilkou. Přestože se u dospělých zvířat podávají anestetika, zákrok je považován za velmi bolestivý. Odrohování doprovází silné krvácení a hrozí při něm vážné komplikace, jako je otevření a následná infekce lebečních dutin. Anestetika také působí pouze v krátké době, bolest při odeznění účinků anestetik, kdy rána přichází k sobě, již nikoho z personálu chovů intenzivního zemědělství nezajímá.

„Odrohování skotu je bolestivým, invazivním zákrokem, který zahrnuje otevření lebky. Telata a krávy zřetelně projevují bolest a obranné chování během procedury. Poté třesou hlavami, mávají ocasy a couvají. Hodnoty kortizolu určené ze slin jsou během a po odstraňování rohů výrazně zvýšené.“ (5)

Osud telátek

V případě, že se dojnici narodí sameček, pravděpodobně z něho bude hovězí nebo telecí. Chov telátek pro telecí je patrně nejextrémnějším osudem samečků. Většina těchto telátek zůstává po celý svůj krátký život (16 až 18 týdnů) uvězněna po tmě v kotcích širokých pouze 60 cm. Vzhledem k tomu, že se telátka nemohou proběhnout a nemohou se hýbat, nevyvine se jim svalstvo, takže jejich maso je měkké. Než jsou telátka zabita na jatkách, omezuje se jim příjem železa pod normální hladinu, aby se u nich rozvinula anémie (chudokrevnost). Dokonce i boxy, v nichž jsou telátka držena, nejsou svařené z kovových trubek, ale bývají dřevěné, aby telátka neolizovala kovové trubky a přijímala tak železo. Tyto děsivé procedury způsobují světlé bílé maso, které má pro trh vysokou ekonomickou hodnotu. V České republice je zakázáno chovat telátka tímto způsobem, telátka jsou tak pro tyto procedury vyváženy z ČR nebo se u nás vykrmují do vyšší jateční hmotnosti, dokud z nich není hovězí. „Hovězí“ telátka také mohou být vyvážena na jatka do zahraničí např. Libanonu (viz. http://www.youtube.com/watch?v=pXtU1UB6Ggg čas 1:14).

Pokud je telátko ženského pohlaví s největší pravděpodobností bude následovat svou matku, nejdříve z ní bude tzv. jalovička (od šesti měsíců) a po prvním porodu se stane dojnicí. V případě, že jalovička nebude následovat svoji matku, bude vykrmována do 14 až 16 měsíců věku do tzv. porážkové hmotnosti, což je 470 až 550kg, a poté se z ní stane hovězí.

Technologie ustájení dojnic

Nejčastější jsou dva systémy ustájení: vázané a „volné“.

Vázané již naštěstí není tolik využívané a spíše je provozováno v menších chovech. Ve vázaném ustájení není splněn požadavek 6m3 na 100kg živé hmotnosti zvířete. U vázaného systému není možnost pečovat o své tělo, pohybovat se či vytvářet sociální skupiny. Dojnice jsou přivázané za krk na řetězu, který jim často neumožňuje ani si lehnout a otáčet hlavou.

 „Volné“ ustájení lze rozdělit do několika typů: boxové nebo neboxové, s roštovou podlahou nebo s podestýlkou a tzv. vzdušné stáje se stelivovými systémy a bezstelivovými systémy. Bezstelivovým systémem může být plná betonová nebo roštová podlaha bez podestýlky, kde je v prvním případě kejda vyhrnována po plných podlahách a v případě roštové podlahy, která může být betonová nebo kovová výkaly a moč propadávají do podroštového systému, nebo jsou jejich části krávami do těchto prostor prošlapávány. Tento systém způsobuje infekční onemocnění končetin, které způsobuje trvalou bolest jak při stání, tak při pohybu nebo může způsobit i mastitidu (infekci mléčné žlázy). Stelivové systémy využívají podestýlkový materiál - slámu, řezanou slámu, kejdový separát, piliny, hobliny, papírový recyklát, písek apod.

Kravíny jsou většinou rozděleny na krmiště, lehárny a případně hnojné chodby. Hnojná chodba je chodbou mezi boxem a stěnou, nebo chodba mezi boxy. Tyto jsou buď tvořeny plnými podlahami, nebo roštovými podlahami. V boxech dojnice mohou ležet buď na holém betonu, na tzv. matracích nebo slámě apod. Ustájení dojnic v boxech umožňuje více pohybu, ale vstávání a uléhání může být obtížné; může docházet ke zranění a vývoji kulhavosti. I přes vypracovaná odborná doporučení pro boxové ustájení zvířat, objevují se v praxi problémy - od mírných poranění krav až po krávy, které uléhají mimo box v oblasti určené pro pohyb.

Znásilnění (inseminace)

Kráva (jalovice) je poprvé oplodněna již v 18 měsících věku (v přepočtu na lidský věk asi ve čtrnácti letech), kdy dosáhne tzv. chovatelské dospělosti, což je v 16 až 18 měsíců věku při dosažení živé hmotnosti 320 až 350 kg.

Dnes již krávu neoplodňuje býk, ale člověk uměle – krávy jsou tzv. inseminovány. Při inseminaci tzv. inseminační technik zasunuje ruku až po loket, spolu s katetrem a pipetou naplněnou spermatem do pochvy krávy. Žádná kráva při inseminace nemá možnost úniku, odmítnutí nebo vyhnutí se inseminace a je k ni nucena i násilně pokud nespolupracuje; krávy jsou tak zemědělci znásilňovány.

Odběr spermatu

Býci, od nichž se sperma pro inseminaci odebírá, jsou speciálně vyšlechtěné vyrobní jednotky na sperma. Tito býci jsou celý svůj život uvězněni na tzv. inseminačních stanicích, dokud jsou schopni podávat výkon. Při odběrů sperma jsou býci, většinou pomocí lana připevněného ke kovovým kroužkům umístěným v jejich nosech, dotaženi k jinému býkovi přivázanému za krk k fixační kleci nebo k umělé fantomě, kde je u nich vyvolána erekce a ejakulace, a poté ejakulát odebrán prostřednictvím umělé vagíny. Odběr sperma od jednoho býka probíhá 8 až 14 za měsíc, což je zátěží jak pro býky, kteří poskytují sperma, tak i pro býky sloužícím jako atrapa. Býci sloužící jako atrapa jsou velmi značně zatěžováni na zadní končetiny, když na ně několkrát za měsíc naskakuje jiný býk.

Březost

Kráva je březí jako člověk, tj. 9 měsíců a přirozeně v době, kdy kojí svého potomka, není znovu gravidní. V chovech intenzivního zemědělství však krávy nesmí polevit v mléčné užitkovosti, oplodňují se proto každé dva až tři měsíce po porodu. Krávy tak vždy po sedm až osm měsíců nesou dvojí břemeno: jsou nuceny být co nejvíce mléčně vysoce užitkové a zároveň živit svého nenarozeného potomka. V důsledku vysoké užitkovosti mají dojnice neustále hlad, žízeň - až 3/4 potravy, kterou dojnice přijmou, spotřebují k produkci mléka.

Po skončení laktace dochází přirozeně k tzv. zaprahnutí a dojnice přechází do období tzv. stáního na sucho. Zaprahnutí nastává optimálně dva měsíce před porodem a slouží k regeneraci mléčné žlázy, odpočinku krávy, doplnění živin (bílkovin, tuků) a k zajištění správného dovyvinutí plodu. Poněvadž v tomto období kráva nedává, intenzivní zemědělci se snaží zkrátit toto období na co nejkratší dobu, což se odráží na životní pohodě a zdraví dojnic.

Výživa dojnic

Při chovu krav v přirozeném prostředí, na pastvách, krávy nevyprodukují zdaleka tolik mléka jako tzv. vysokoprodukční dojnice v intenzivním chovu. Na pastvách se krávy přirozeně stravují trávami či bylinami, které nejsou schopny mít výživovou hodnotu k užitkovosti, k níž jsou dojnice v intenzivních chovech nuceny.

V intenzivních chovech jsou dojnice krmeny, dopovány speciálními krmnými směsi (např. tzv. směsné krmné dávky - TMR - Total Mixed Ration), které většinou tvoří kukuřičné siláže, luskoviny (např. sója), obilniny a travní, jetelotravní či vojtěškové senáže, řepné řízky, pivovarské mláto atd. + minerály nebo doplňkové živiny (vitamíny, melasa apod.).

V nových chovech intenzivního zemědělství bývá potrava (i voda) dojnicím (i jejich potomkům) podávána automatizovaně prostřednictvým krmných boxů či automatů. Krávy dostávají přesně stanovenou dávku potravy podle jejich užitkovosti. V případě, kdy kráva má v úmyslu zkonzumovat více potravy než je pro ni stanovená krmná dávka, je odrazována elektrickým výbojem, který je pouštěn do jejího těla.

Nejčastější příčiny vyřazování a nemoci dojnic

Ani to, jakým způsobem jsou dojnice v novodobých chovech intenzivního zemědělství dopovány potravou, nestačí k tomu, aby dojnice zvládaly vynucenou vysokou užitkovost. Přirozeně v dobrých podmínkách se krávy dožívají až dvaceti let, někdy i více, v chovech intenzivního zemědělství je však kráva maximálně ve čtyřech až šesti letech zcela vyčerpána a končí na jatkách; tělsně dospělý je skot ve čtyřech až pěti letech. V České republice je každoročně více než 80 procent (např. v roce 2013 to bylo 85,2 procent krav, viz. http://www.cmsch.cz/store/skot-rocenka-2013-na-web.pdf str. 39) dojnic předčasně vyřazených z chovu při kontrole užitkovosti ze zdravotních důvodů, končí tedy na jatkách (nucené porážce) - velmi často již po prvním laktačním období (procesu tvorby a vylučování mléka tělem matky po porodu).

Několik příkladů nejčastějších onemocnění či poruch dojnic a nejčastějších onemocnění či poruch dojnic kvůli nimž končí dojnice na nucených porážkách a kvůli nimž jsou vyřazovány:

Ketóza, steatóza jater a lipomobilizační syndrom

Nedostatky ve výživě a nedostatečný management, spolu s nároky na užitkovost dojnic mají za následek, že dojnice postihují závažné metabolické poruchy jako je lipomobilizační syndrom, steatóza (ztučnění) jater či ketóza. Tyto závažné metabolické poruchy patří mezi nejčastější příčiny nucených porážek a objevují se při tzv. záporné energetické bilanci, kdy organismus dojnice vydává více energie na produkci mléka, než je schopen přijmout živin. Dojnice tělesně hladoví a jsou nuceny odbourávat vlastní tukové tkáně a svalovinu na úkor vysoké produkce mléka.

Odbourávání tukové tkáně je řízeno dvěma hormony, inzulínem a hormony nadledvinek – adrenalinem a kortizolem. Tuková tkáň se rozkládá na glycerol a neesterifikované mastné kyseliny. Z glycerolu se v játrech tvoří glukóza, kterou využívá mléčná žláza pro tvorbu mléka a neesterifikované mastné kyseliny mohou sloužit jako zdroj energie pro tělní buňky, svalové buňky. Velkou část těchto kyselin vychytává i mléčná žláza a vytváří z nich mléčný tuk. V prvních dvou až třech týdnech laktace je 40 – 60 % mléčného tuku tvořeno právě ze zdrojů získaných z odbourané tukové tkáně. V závislosti na koncentraci neesterifikovaných kyselin v krvi se tyto kyseliny zachytávají v játrech a játra je oxidují na ketolátky, které slouží některým tělním tkáním jako zdroj energie. Pokud jich není mnoho, je vše v pořádku. Pokud je lipomobilizace intenzivní, játra nestačí ketolátky vyexportovat ven, skladují je ve svých buňkách a tím se stávají nefunkčními. V tomto případě mluvíme o tukové degeneraci jater. Játra nejsou schopna produkovat glukózu, což způsobí, že klesne produkce, klesne hladina ketolátek v organismu, dojnice vykazuje klinické projevy ketózy, a to navodí další mobilizaci tukových rezerv. Hovoříme o lipomobilizačním syndromu. Zvlášť postihuje tučné prvotelky, které si zanesou játra tukem během několika hodin a těmto jalovicím už není pomoci.

Jaterní steatóza se nejčastěji vyskytuje v období rozdojování (březosti, porodu) a vrcholu laktace. Podle údajů z roku 2008 se jaterní steatóza v České republice objevuje až u 60 procent dojnic v období rozdojování a u 20 až 35 procent v období vrcholu laktace. Ketóza se vyskytuje u krav především v období prvních šesti týdnů laktace, méně již v dalším období a většinou probíhá jako onemocnění subklinické. Ketóza postihne 20 až 25 procent dojnic v prvních 100 dnech laktace.

K ještě většímu zviditelní nároků, které jsou na krávy v chovech intenzivního zemědělství kladeny, slouží fakt, že kráva tzv. masného plemene v Evropě celkově vytvoří za laktaci více než 1000 litrů mléka, evropská dojnice za laktaci vytvoří 6000 až 12 000 litrů mléka. Evropská kráva masného plemene tvoří nanejvýš 8 až 10 litrů mléka denně, evropská dojnice může v období třetí laktace nadojit více jak 40 litrů mléka denně. K vytvoření jednoho litru mléka musí mléčnou žlázou protéct asi 500 litrů krve.

Acidóza bachoru

Další metabolickou poruchou dojnic je acidóza (překyselení) bachoru. Acidóza nastává, pokud poklesnou pH hodnoty bachoru pod hodnotu 6. Důvodem acidózy bývají nedostatky ve výživě a nedostatečný management; je navozena zkrmováním vysokých dávek kyselých siláží s nedostatkem strukturální vlákniny v krmné dávce nebo nejčastěji zkrmováním krmných dávek s vysokým podílem jadrných krmiv (případně jejich nesprávným rozdělením dojnicím během celého dne), které se podávají vysokoužitkovým dojnicím především v prvních měsících laktace a v nichž výrazně stoupá podíl sušiny jadrných krmiv z celkové sušiny krmné dávky. Vedle mléčné horečky a ketózy je acidóza bachoru nejznámější faktor poruch zdravotního stavu dojnic (Staufenbiel, 2000). Zatímco v 80. letech byla tímto onemocněním postižena každá desátá kráva, v současné době je to průměru každá pátá kráva, jak dokládají informace z Dánska, USA, Nizozemska a také nových německých spolkových zemí.

U acidózy dochází k poruchám funkcí jater a ledvin, jaterním abscesů a krvácení z mulce, k chronickému zánětu sliznice bachoru (rumentitida), krávy trpí bolestmi břicha, mívají neléčitelné rány (hlavně na zadních kloubech), dochází u nich k rozvoji chronických zánětů a otoků kloubů, neklidům, apatii, nežraní, ulehnutí a i exitus. Zvířata odmítají krmivo a dochází k zastavení motoriky bachoru. U dojených zvířat klesá nádoj, klesá také tučnost mléka atd. Acidotické krávy dosahují pouhé poloviční koncentrace hladiny progesteronu (ženský pohlavní hormon ovlivňující početí a průběh těhotenství) v porovnání se zdravými krávami. Následkem této nepříznivé situace je raná embryonální mortalita, častější zmetání, obtížné porody a zadržení lůžka. Kromě toho víc než polovina krav trpících acidózou má problémy s vaječníky (cysty, perzistující žluté tělísko apod.). Z acidózy může lehce vzniknout ketóza; krávy trpí bolestmi břicha a přestávají přijímat krmivo. Možný je i obrácený postup: kravám se změní chuť k žrádlu a mají zvýšenou chuť na jadrná krmiva. Také komplex ztučněných jater hraje klíčovou roli při vzniku acidózy. Překyselení krve vede kromě jiného k poškození jaterních buněk; hladina jaterních enzymů stoupá a játra tak velmi rychle ztuční. Dokonce již u embryí může matčina „kyselá“ krev vést k poškození jater. Následkem toho dochází k narození telat s oslabenou životaschopností.

Dalšími metabolickými poruchami dojnic jsou alkalóza, poporodní ulehnutí, paréza, obrna, obsturace (ucpání) jícnu, dysfunkce předžaludků, hniloba bachorového obsahu, lízavka či akutní tympanie.

Mléčná horečka

Mléčná horečka je jedno z nejzávažnějších onemocnění dojnic a vyskytuje se častěji, než se všeobecně uvádí. Příčinou mléčné horečky jsou stresy v období zvýšené potřeby vápníku (změna krmení, přehánění, transport, krmiva chudá na vápník). V období po otelení se u krav na druhé a vyšší laktaci může rozvinout stav s příliš nízkou hladinou vápníku v krvi jako projev klinické nebo subklinické mléčné horečky. Tato zvířata nejsou schopna dostatečně rychle reagovat na dramaticky se zvyšující potřebu vápníku pro tvorbu mléka. Průběh mléčné horečky má tři stupně: Stupeň I: Často žádné typické symptomy, avšak chybí chuť k žrádlu, projevuje se nervozita a nekoordinované pohyby., Stupeň II: Dojnice nemůže stát, má lhostejný výraz, trávicí trakt je inaktivní, snižuje se tělesná teplota., Stupeň III: Dojnice upadá do kómatu, vyšší tep, nízká tělesná teplota, pokud není poskytnuta pomoc, následuje smrt.

Onemocnění končetin

Onemocněné končetin je velmi bolestivým onemocněním, jehož bolest někteří přirovnávají k přibouchnutí si všech prstů na nohou do dveří a poté neustálému stání na těchto zraněných prstech. Výskyt těchto onemocnění je celosvětově udáván na 65 až 73 případů ze sta krav. Krávy trpící bolestivým onemocněním končetin se nerady pohybují, klesá u nich příjem krmiva, dostavují se metabolické poruchy, klesá mléčná užitkovost, reprodukční parametry stáda se zhoršují. Onemocnění končetin se dělí na dvě skupiny: infekční (dermatitis digitalis a interdigitalis, nekrobacilóza, eroze patek) a neinfekční (chodidlový vřed, choroba bílé čáry, vřed špičky chodidla).

Příčinou infekčních onemocnění končetin jsou především zoohygienické podmínky chovu a infekční zátěž prostředí (možnost poranění kůže prstu o nerovnosti v podlaze, čistota stáje a končetin, způsob odklízení hnoje atd.). Stálý pohyb zvířete v nehygienických podmínkách, vede k tomu, že rohové pouzdro paznehtu přijímá vlhkost z moče a výkalů, rohovina paznehtu se následně změkčuje a její snadější poškození usnadní průnik infekčních patogenů do kůže paznehtu. Čím větší koncentrace zvířat, tím se projeví vyšší koncentrace choroboplodných zárodků (zvýšený infekční tlak), které jsou příčinou onemocnění paznehtů.

Příčinou neinfekčních onemocnění jsou zejména nedostatky ve výživě a výskyt metabolických poruch. Jedním z metabolických onemocnění, které je příčinou onemocnění paznehtů, je zmíněná bachorová a případně až metabolická acidóza. Změny v struktuře krmných dávek negativně působí na vnitřní (homeostatické) prostředí dojnic a narušují složení jejich bachorové mikroflóry. Roste obsah baktérií tvořících kyselinu mléčnou. Dochází k poklesu bachorového obsahu, což se projevuje rozdílným trávením bílkovin se vznikem histaminu. Dochází k odumírání bachorové mikroflóry, čímž vznikají endotoxiny. Histamin a endotoxiny způsobují poruchy v krvení škáry paznehtní s následným vznikem otoku, krvácenin a nedostatečného krvení škáry paznehtní – tj. schvácení paznehtů – laminitidu. Metabolická acidóza vede k narušení metabolizmu vápníku a fosforu, které způsobuje osteoporózu, která postihuje také kost paznehtní, na které vznikají výrůstky, které způsobují nehnisavý zánět škáry paznehtní, ale tento narušený metabolizmus je také příčinou prošlápnutí spěnky a rozšíření meziprstní štěrbiny.

Mastitida

Mastitida je infekcí mléčné žlázy a jedná se o nesmírně bolestivé onemocnění vemene. K infekci mléčné žlázy může dojít několika způsoby: v důsledku jiného onemocnění zvířete (záněty dělohy, onemocnění končetin, orgánová onemocnění), poraněnou kůží vemene, nedostatečnost uzavírání se strukového kanálku, nekvalitní výživou, stresem (tepelný, chladový, psychický), managementem chovu (špatná hygiena chovu, ošetřovatelů aj., neodborný zásah do dojicího zařízení atd.). Také metabolické poruchy hrají významnou roli, zejména u nespecifických mastitid (bachorová alkalóza, bachorová acidóza, metabolická acidóza a alkalóza, ketóza, poruchy minerálního a vitamínového metabolismu apod.). Pokud kráva trpí mastitidou, společně s mateřským mlékem se nadojí spousta hnisu.

V chovatelské praxi se rozlišují dvě základní formy mastitid: klinická a subklinická mastitida. Pro klinickou mastitidu je jedním ze základních charakteristických znaků otok vemene, zarudnutí vemene, vemeno je horké na dotek - zvýšená teplota, která signalizuje zánětlivou reakci v mléčné žláze. Vemeno je na dotek velmi bolestivý. Subklinická mastitida je v řadě případů pozůstatkem neléčené či neefektivně léčené klinické mastitidy. U subklinické mastitidy mohou zárodky přežívat mnoho měsíců v mléčné žláze.

Nadměrné množství mléka ve vemeni

Dojnice velmi často trpí nadměrným množstvím mléka ve vemeni, což má za  následek deformaci, mrzačení zadních končetin. Telátko by totiž přirozeně chodilo sát pětkrát až šestkrát denně, ovšem dojení v intenzivním chovu se provádí pouze dvakrát za den. Takto se ve vemenu hromadí až 20 litrů mléka najednou (přirozeně by bylo mléka ve vemenu kolem 2 litrů; u „matného“ skotu naprosto normální ), čímž se vemeno vysouvá mezi zadní nohy. V České republice takto trpí asi okolo 20 procent krav a zemědělci toto přehlížejí, jelikož dokud krávy produkují mléko, jsou výnosné.

Cesta na smrt a smrt

Po strastiplném životě bezdůstojnosti v kravínech končí krávy (ještě v mládí viz. výše) na jatkách a stává se z nich hovězí (většina hovězího pochází právě z dojnic). Na jatka jsou dojnice převáženy prostřednictvím transportních vozů, do nichž jsou v případě, že jsou schopny nahnány pomocí různých poháněcích předmětů (bičíky, vidlemi, klacky či elektrickými obušky, bodci aj.). V transportech bývají krávy namačkány jedna na druhou a často podstupují bezohlednou jízdu, přiníž se mohou poranit na končetinách, poranit se vzájemně nebo padnout na podlohu - a to i vyčerpáním. Po příjezdu na jatka jsou krávy opět pomocí příslušných předmětů nahnány do uličky tvořené většinou ze svařených kovových trubek, kde mnohdy dlouho (i celou noc) čekají na smrt. Poté co pracovníci jatek naženou krávu do útrob jatek, jsou většinou fixované v boxech omráčeny střelou z tzv. jateční pistole do hlavy. Poté jsou omráčené z boxu vysypány, zapřáhnuty a pověšeny za nohy a je jim podříznutu hrdlo. Smrt je provedena vykrvácením.

Jateční pistole dokáže krávu efektivně omráčit, pouze pokud se náboj vstřelí na správné místo. V opačném případě kráva dostane bolestivou ránu do hlavy a zůstane při vědomí. Podle Evropské komise 5 až10 procent krav (v EU se chová asi 27 milionů krav ročně) není tímto způsobem správně omráčeno a zůstává při vědomí, nebo jej nabývá krátce po střele.

Často můžete slyšet od zemědělců, že krávy nastupují a jdou na jatka klidně či snad dobrovolně. Otázkou však je zda vůbec krávy mají ponětí, kam se povezou nebo kam jdou? Mohou si myslet, že jedou za svobodou nebo za lepším, poté když už se dostanou do útrob jatek je pozdě se zdráhat, a také se zde krávy často zdráhají. Dokonce je evidentní, že vědí, že přichází smrt v době, kdy uvidí blížícího se pracovníka jatek s jateční pistolí v ruce. Toto se projevuje třesem, spolu s kroucením hlavou a koulením očí a snažením se útěku z jatečního boxu, v němž je kráva fixována a nemůže udělat ani krok žádným směrem.  

Dopad chovu skotu na životní prostředí

Nejvýznamnější zdroje znečištění pocházejí ze zvířecích exkrementů, antibiotik a hormonů, chemických látek z koželužství, hnojiv a pesticidů používaných pro krmné plodiny a kalů z erodovaných pastvin.

Jak chovy zvířat, tak i zpracovatelské kapacity se obvykle nacházejí v blízkosti velkých aglomerací. Narušení prostředí je způsobeno vysokou koncentrací zvířecích exkrementů (hnůj či kejda), s následkem znečištění vod. Chlévská mrva, která bývá označována za dobré hnojivo, je velkým zdrojem znečištění; zejména pokud je koncentrovaná. Jednu skupinu tvoří živiny podávané zvířatům – zejména dusík (N) a fosfor (P), kterým patří v exkrementech zvířat významný podíl. Množství fosforu v exkrementech 1 krávy odpovídá přibližně množství v exkrementech 20 lidí. Vysoký podíl těchto živin způsobuje živelný růst vodních řas – eutrofizaci, která v případě nadměrného množství živin se stává nekontrolovatelnou, s velmi negativními dopady – vymírání vodních rostlin, ryb, omezení rekreačního využití vodních ploch.

V EU je každoročně aplikováno (i přes omezující nařízení) hospodářským zvířatům mnoho tisíc tun antibiotik. Zvířata však až 90 procent těchto preparátů vyloučí z organismu v nezměněném stavu; prostřednictvím hnoje nebo kejdy se tak na pole dostávají vysocereaktivní účinné látky. Nejvíce se pro hnojení polí používá právě hnůj a kejda z chovů skotu. Biologická kontaminace zvířecími exkrementy představuje zdravotní rizika.

Ve zvířecích exkrementech se nachází také řada mikroorganismů, které jsou pro člověka nebezpečné. Voda představuje pro šíření těchto patogenů ideální prostředí. Nejvýznamnějšími jsou Campylobacter, Esterichia Coli, Salmonella, Clostridium botulinum, viry, parazité atd.

Exkrementy přežvýkavců, střevní fermentace aj. jsou také nezadbatelným zdrojem skleníkových plynů měřených jako ekvivalent CO2. Tzv. hospodářská zvířata vypouští 37 procent antropogenního metanu (s 23x větším potenciálem vlivu na globální oteplování z CO2), z něhož většina pochází ze střevní fermentace přežvýkavců. Obdobně tragické je to i vypouštěním rajského plynu a čpavku.

Určité riziko představuje i používání dezinfekce, právě např. v mlékárenském průmyslu. Navíc do krmiva pro zvířata je přidávána i celá řada stopových prvků – měď, zinek, selen atd. Zlepšuje se tím jejich zdravotní stav i váhový přírůstek. Těžké kovy se do zvířat dále dostávají i z vody a z korodujících konstrukcí ve stájích.

Rozloha pastvin se neustále zvětšuje, zejména na úkor lesa (největší plochy jsou vykáceny, včetně deštných pralesů právě kvůli chovu tzv. hospodářských zvířat a pěstování plodin pro ně). Zvířata půdu především udusávají, čímž znemožní vstřebávání vody a tím dochází k erozi. Částice půdy uvolněné kopyty zvířat v suchém období jsou pak splavovány do vodních toků, kde tvoří sedimenty. Především udusávání půdy skotem má také svůj podíl na rozšiřování pouští. Zvířata rovněž vypásají vegetaci, která působí jako ochranný film půdy.

Ekologické chovy

Realita v ekologických chovech není často vzdálené realitě chovu konvečních. V ekologických chovech spočívá výhoda zejména pro konzumenta kravského mateřského mléka, než pro samotné krávy, poněvadž v ekologickém chovu není poveleno podávání antibiotik, až na výjimečné případy, což je pozitivní pro konzumenta mléka a životní prostředí, ovšem kráva tohle někdy odnáší svým trápením.

Vazné ustájení jako takové je v plošném měřítku ekologických chovů zakázáno. Vyjímky jemožné dosáhnout, pokud má podnik specifické podmínky hospodaření (nejčastěji podhorské a horské oblasti, farmy s malým počtem chovaných zvířat, kde nelze tuto situaci změnit z důvodů strukturálních omezení, či pokud nelze chovat zvířata ve skupinách apod.). Roštové podlahy nejsou povoleny, a není též povoleno bezstelivové ustájení.

Přednost v ekologickém zemědělství má přirozené sání matčina mléka před napájením, také je upřednostňováno mléko mateřské před náhražkou a krmení mlékem musí být teleti umožněno po dobu min. 3 měsíců. V ekologickém chovu telátko smí být ustájeno individuálně pouze do věku jednoho týdne, poté musí být již ustájeno, skupinově (v konvenčním chovu je možnost chovat tele individuálně do osmi týdnů věku) a je zde zakázáno odrohování. Nicméně jako intenzivní chov se ekologický chov neobejde bez zabíjení „nepotřebných“ telátek. V tomto ohledu je dokonce ekologický chov horší, než chov intenzivního zemědělství.

V odchovu jalovic a dojnic jsou technologie s ustájení stejné jako v konvenčních chovech - rekonstrukce, stodoly, haly, stáje apod. - boxové lože, kotcové ustájení apod. - rozměrové parametry technologických prvků jsou upraveny předpisy pro konvenční chovy.

Zdroj: „Krávy jak je neznáte“ - http://www.youtube.com/watch?v=tT5DaBWxCrk

„The emotional depth of a cow“ - http://www.guardian.co.uk/commentisfree/2011/jul/07/cows-best-friends

(1)  „Vztah genetického základu dojnice k reprodukci a druhotným vlastnostem dojnic“ - http://www.naschov.cz/@AGRO/informacni-servis/Vztah-genetickeho-zakladu-dojnice-k-reprodukci-a-druhotnym-vlastnostem-dojnic__s485x8331.html

(2)  „Mléčná krmná směs“ - http://www.zootechnika.cz/clanky/chov-skotu--buvolu/odchov-telat/mlecna-vyziva-telat/mlecna-krmna-smes.html

(3) „Jak snížit náklady na výrobu mléka“ - http://www.naschov.cz/@AGRO/informacni-servis/Jak-snizit-naklady-na-vyrobu-mleka__s485x33428.html 

(4) „Nápájení telat v období mléčné výživy“ - http://www.agroweb.cz/Napajeni-telat-v%C2%A0obdobi-mlecne-vyzivy__s1613x57522.html

(5)  „Odstraňování rohů u skotu - dilema organického zemědělství“- http://www.agrowebcee.net/animal-welfare-cz/welfare-a-ekologicke-zemedelstvi/mutil-skot/

„Kravičkování“ - http://neviditelnypes.lidovky.cz/priroda-kravickovani-0ti-/p_zviretnik.asp?c=A070425_183839_p_zviretnik_dru

„Zásady welfare a nové standarty EU v odchovu skotu“ - http://www.mskis.cz/documents_art/307.pdf

„Ustájení telat“ - http://www.zootechnika.cz/clanky/chov-skotu--buvolu/odchov-telat/ustajeni-telat/

„Vyhláška o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat“ - http://vfu-www.vfu.cz/vetleg/CD/predpisy/Ochranazvirat/208-2004.htm

„Napájení telat v období mléčné výživy“ - http://www.agroweb.cz/Napajeni-telat-v%C2%A0obdobi-mlecne-vyzivy__s1613x57522.html

„Jak snížit náklady na výrobu mléka“ - http://www.naschov.cz/@AGRO/informacni-servis/Jak-snizit-naklady-na-vyrobu-mleka__s485x33428.html

„Chov zvířat“ - http://skola.spectator.cz/1_SEMESTR/Rostl%20ziv%20Produkce/CHOV_Z~1.pdf

„Názor ÚKOZ na odrohování“ - http://eagri.cz/public/web/file/1631/Odrohovani.pdf

„Základy ustájení skotu“ - http://www.zootechnika.cz/clanky/chov-skotu--buvolu/ustajeni-skotu/zaklady-ustajeni-skotu---dojnice.html

„Boxové lože“ - http://www.zootechnika.cz/clanky/chov-skotu--buvolu/ustajeni-skotu/boxove-loze---skot.html

„Hnojná, krmná chodba“ - http://www.zootechnika.cz/clanky/chov-skotu--buvolu/ustajeni-skotu/pohybove-chodby---skot.html

„Inseminace a plodnost krav“ - http://www.zootechnika.cz/clanky/zaklady-chovatelstvi/obecna-zootechnika/inseminace--reprodukce/inseminace-a-plodnost-krav.html

„Reprodukce skotu“ - http://www.souts.cz/vyuk/reprodukce_skotu.pdf

„Získávání sperma“ - http://ksz.af.czu.cz/reprodprezvyk/ziskavani.pdf

„Krmiva a krmení skotu“ - http://www.zootechnika.cz/clanky/chov-skotu--buvolu/krmiva-a-krmeni-skotu/

„Jak hodnotit TMR“ - http://www.agroweb.cz/Jak-hodnotit-TMR__s45x14305.html

„Řízení stáda dojnic“ str. 23 - http://www.cestr.cz/files/skalsky_dvur_2010/moderni_rizeni_chovu_c_dojnic_2010.pdf

„Metabolické poruchy přežvýkavců“ - http://www.zootechnika.cz/clanky/zaklady-chovatelstvi/zoohygiena-a-choroby-hospodarskych-zvirat/choroby-prezvykavcu/metabolicke-poruchy-u-prezvykavcu.html

„Bachorová acidóza - nemoc z povolání vysokoužitkových dojnic?“ - schaumann.cz/casopis/starsi-cisla/2004/277/

„Acidóza bachoru“ - http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=0&typ=1&val=54084&ids=0

„Cíleně předcházet mléčné horečce“ - http://www.schaumann.cz/casopis/starsi-cisla/2008/427/

„Snížení rizika mléčné horečky cestou výživy“ - http://www.biofaktory.cz/media/catalogs/3_letak_Calfix_A4.pdf

„Zkušenosti s lokálním ošetřením závažných onemocnění paznehtů“ - http://www.agroweb.cz/Zkusenosti-s-lokalnim-osetrenim-zavaznych-onemocneni--paznehtu__s45x9615.html

„Kulhání krav“ - http://www.mikrop.cz/UserFiles/File/Vzdelavani/J_Davidek_Kulhani_krav.pdf

„Onemocnění končetin, příčiny, možnost léčby a prevence“ - http://www.agroweb.cz/zivocisna-vyroba/Onemocneni-koncetin,-priciny,-moznost-lecby-a-prevence__s45x9741.html

„Mastitida“ - http://www.zootechnika.cz/clanky/zaklady-chovatelstvi/zoohygiena-a-choroby-hospodarskych-zvirat/choroby-prezvykavcu/mastitidy.html

kniha „Ochrana zvířat“ od Heinze Kourima

„Ochrana zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování“ - http://vfu-www.vfu.cz/oz/Oz/fotojatky.htm

„Technologie zabití“ - http://vfu-www.vfu.cz/oz/Oz/priloha.htm

„Food Industry - Chiken and Cow Slaughterhouse“ čas 06:10 a více-  http://youtu.be/5BENEZH-C7s

„Zlověstný stín hospodářských zvířat“ - http://www.fao.org/docrep/010/a0701e/a0701e00.HTM

„Zákon o ekologickém zemědělství“ - http://www.biokont.cz/images/z242nr834nk889-710_web1.pdf

„Ustájení skotu v eko zemědělství“ - http://www.zootechnika.cz/clanky/ekologicke-zemedelstvi/ustajeni-skotu-v-eko-zemedelstvi.html

„O biomléku v širších souvislostech“ - http://www.naschov.cz/@AGRO/informacni-servis/O-biomleku-v-sirsich-souvislostech__s485x33711.html
.

pátek 1. června 2012

Netestováno na zvířatech

Nechcete-li kupovat kosmetiku a úklidové prostředky testované na zvířatech, hledejte na obalech výrobků logo s králíčkem (nezaměňovat s jiným).

Logo označuje výrobce, kteří mají certifikát Humánní kosmetický standard (HCS – Humane Cosmetics Standard) nebo Humánní standard prostředků pro domácnost (HHPS – Humane Household Product Standard)

Certifikát HCS byl vytvořen v roce 1998 zástupci organizací na ochranu zvířat z Evropy a Severní Ameriky. V Evropě je HCS řízen Evropskou koalicí za ukončení pokusů na zvířatech (ECEAE - European Coalition to End Animal Experiments), v USA a v Kanadě Koalicí pro spotřebitelské informace o kosmetice (The Coalition for Consumer Information on Cosmetics).

Cruelty Free International v roce 2003 zahájila obdobný program HHPS (Humane Household Products Standard), týkající se prostředků pro domácnost.

Humánní kosmetický standard je jediný mezinárodně platný certifikát, který umožňuje spotřebitelům jednoduše identifikovat a nakupovat kosmetické přípravky a prostředky pro domácnost, které nebyly testovány na zvířatech. Pro získání HCS, nesmí společnost provádět pokusy na zvířatech a ani si zadávat objednávky za tímto účelem. Dále musí stanovit Datum ukončení testování na zvířatech (tzv. DUTZ), po kterém již nesmí používat složky otestované na zvířatech.

Toto jediný systém, který požaduje po společnostech, aby umožnily nezávislou kontrolu a opakovaně na vyžádání prokazovaly jakým způsobem testují své produkty, včetně složek, ingrediencí a přísad produktů. Proto je tento systém nejspolehlivější.

Seznam značek s certifikátem HCS a/nebo HHPS dostupných v ČR:

100% Pure | www.100pure.cz
Aftercare | www.theaftercarecompany.com
Astonish | www.astonishcleaners.com
Aubrey Organics | www.aubrey-organics.com
Balm Balm | www.balmbalm.com
www.lavanda.cz/balm-balm/c-1163/
Cuccio Naturale | www.cuccio.com
Ecozone | www.ecozone.com
Freeman | www.freemanbeauty.com
www.calco.cz
Hedera natur (značky: Almacabio, Equo,
Eco, Florame) | www.detersivoequo.it,
www.florame.cz
Jason Natural Cosmetics |
www.jason-natural.com
Kiss My Face | www.kissmyface.com
Laboratoire Holistica International |
www.holistica.fr
Lily LoLo Mineral Cosmetics |
www.lilylolo.co.uk (pouze přes internet)
Liz Earle Cosmetics (KPL Cosmetics Ltd) |
www.lizearle.com (pouze přes internet)
Lush | www.lushcz.cz
(pozn.: Tato značka certifikát HCS nemá,
ale jako jediná výjimka je na základě své
přísné firemní politiky ohledně netestování
na zvířatech zařazena na tento seznam.)
Manufaktura | www.manufaktura.cz
Marks & Spencer |www.marks-and-spencer.cz
Melvita | www.melvita.cz
Montagne Jeunesse |
www.montagnejeunesse.com
Nothing Nasty | www.nothingnasty.com
(pouze přes internet)
Organix South Inc. (Thera Neem) |
www.organixsouth.com
Paul Mitchell | www.paulmitchell.com
www.paulmitchellshop.cz
Raw Gaia |
www.heaven4skin.cz/raw-gaia-v2.html
Raw Skin Food | www.rawskinfood.co.uk
Sanoflore | www.sanoflore.cz
SpaRitual | www.sparitual.eu
Suma Foods (Triangle Wholefoods
Collective Ltd; výrobky Ecoleaf) |
www.suma.coop
Super Diet | www.superdiet.fr
The Body Shop | www.thebodyshop.com
Urtekram | www.urtekram.cz
Yes Syzygy Ltd | www.yesyesyes.org
W.S. Badger | www.badgerbalm.com

Více informací naleznete na www.netestovanonazviratech.cz.

Pozn. V březnu 2009 podle sedmého dodatku Směrnice o kosmetice nabyl účinnosti zákaz testování kosmetických výrobků a složek na zvířatech a také zákaz dovozu a prodeje kosmetiky a jejích složek, které byly na zvířatech testovány mimo země EU. Druhá část tohoto zákazu ovšem dosud obsahuje výjimky pro tři typy testů, které mohou stále probíhat na zvířatech. Nyní se zákaz rozšíří a začne platit bez výjimek. Jaký má smyl HCS po tomto zákazu si přečtěte na www.netestovanonazviratech.cz/novinky/ma-humanni-kosmeticky-standard-nadale-smysl.htm.

středa 9. května 2012

Oběti vaječného průmyslu

Je jasné, že dnes drtivá většina kuřátek se již nelíhne do slámy, ale rodí se bez matky osamoceně v umělých líhních. Sama intenzivní velkovýroba uvádí, že intenzivní velkovýroba vajec je nemyslitelná bez umělého líhnutí drůbeže. Kapacita líhní může být až 100 tisíc násadových vajec i více.

V líhních se z poloviny vajec líhnou slepičky a z druhé poloviny kohoutci. Kuřátka jsou proto ihned po narození rozdělena na kohoutky a zdravé a hendikepované slepičky. Tato procedura se nazývá sexování. Při sexování jsou používány drastické metody, při nichž jsou kohoutci, spolu s hendikepovanými slepičkami doslova naházeni na běžící pás, který je zakončen zařízením z rychle rotujícími břity nebo plynovou komorou.

Odůvodněním zabíjení kohoutků a hendikepovaných slepiček je, že jsou pro vaječný průmysl nepotřební.

Jestliže je běžící pás zakončen rychle rotujícími břity, kuřátka jsou rozemleta zaživa, pokud je pás zakončen plynovou komorou, kuřátka umírají udušením oxidem uhličitým. Dušení oxidem uhličitým trvá až 30 sekund a znalecké posudky hovoří o problémech s dýcháním, stresu a strachu ze smrti.

Když se v plynové komoře hromadí těla kuřátek, je možné a ne ojedinělé, že se kuřátka na vrcholu, a nejen na vrcholu nahromaděných mrtvých těl neudusí zcela nebo se jen přidusí či omráčí a musejí být znovu tzv. doplynována v jiné plynové komoře, nebo umírají hodiny nebo i dny v kontejneru v hromadě nebo na hromadě mrtvých sourozenců a sourozenkyň.

Každý rok je v líhních Evropské Unie zabito přes 280 miliónů kuřátek. Důvodem zabíjení kohoutků a hendikepovaných slepiček je, že jsou pro vaječný průmysl nepotřební.

Kuřátka, která se narodila jako zdravé slepičky, jsou rozvezena do chovů, kde jsou držena dokud nezačínají snášet vejce, což je v rozmezí čtyř až šesti měsíců. Poté se narvána v bednách či klecích transportují do intenzivních chovů, chovů „ekologického“ zemědělství nebo se prodají drobným chovatelům. V této době se mladé slepičky stávají chovanými za účelem produkce vajec tzv. nosnicemi.

„Nosnice“ byly vytvořeny genetickou selekcí, šlechtitelským procesem křížením různých linií. Původně slepice nesly 6 až 12 vajec ve dvou až třech cyklech ročně, genetická selekce však zapříčinila, že dnešní slepice snášejí více než 300 vajec za jediný rok. Genetická selekce se samozřejmě neobejde bez vlivu na zdraví slepic. Všechen vápník z těl slepic vezmou skořápky vajec. Toto má za následek, že slepice často trpí osteoporózou.

V drtivé většině se slepice chovají v intenzivních chovech. Zde se jejich každodenní realitou stává bída, bolest a trápení v klecích. Tento způsob chovu je nejlevnější a proto nejběžnější. Pro slepice zdrcující.

V České republice je ročně chováno 9 až 10 milionů nosnic, v celé EU kolem 350 miliónů nosnic. Zhruba 97% slepic z chovů intenzivního zemědělství živoří v klecích, necelá 3% slepic živoří na podestýlce v halách.

Od roku 2012 přichází v Evropské unii v platnost zákon, který zakazuje chov slepic v tzv. neobohacených klecích a zavádí chov v tzv. obohacených klecích.

„Neobohacené“ klece jsou rozměrů  nepřesahující 550 cm2 prostoru na jednu slepici, což je menší prostor než list papíru formátu A4. Formát A4 má 623,7 cm2. „Obohacené“ klece mají rozměry 750 cm2 prostoru na jednu nosnici, z toho  je ale pouze 600 cm2 „využitelné“ plochy na jednu nosnici, zbytek  představuje společné prostory jako je hnízdící box apod.

Slepice v „obohacených“ klecích nemohou  projevovat své přirozené etologické potřeby. Mezi tyto potřeby patří shánění potravy, tělesný pohyb, úprava peří, popelení a stavění hnízda. V klecích si ani křídla a nohy nemohou protáhnout.

Mezi zranění, kterými jsou slepice v klecích postihnuty patří především zlámané nohy či zlámaná křídla, a také otevřené rány, které bývají  příčinou infekce.

Při podestýlkovým chovu, slepice žijí v přeplněných temných halách bez  klecí, kde i na  devět slepic připadá životní prostor m2. V těchto chovech, stejně tak jako v klecových chovech, se běžně vyskytují mrtvá těla nosnic v různých stádiích rozkladu, včetně  nemocných a zraněných či infekcí postižených ptáků. Pro majitelé chovů je z úsporných důvodů výhodnější, když neléčí zraněné a nemocné nebo je vybíjejí. Jediným „pozitivem“ podestýlkového chovu je, že se zde slepice mohou popelit a hrabat, nicméně život slepic je i v podestýlkových chovech tvořen z bídy, bolesti a trápení.

V klecových chovech i v podestýlkových  chovech, kde slabší nemají možnost vyhnout se silnějším či se těžko slabší vyhýbají silnějším, a kde je silně narušena sociální hierarchie slepic, slepice často zešílejí a uklovají se k smrti. Uchylují se tedy ke kanibalismu. Aby se omezila možnost propuknutí kanibalismu, slepice se mrzačí bolestivou metodou tzv. kauterizace zobáku. Při kauterizaci zobáku se pomocí rozžhavené čepele nosnicím odřezává špička zobáku, která je plná nervových zakončeních. Kauterizace zobáku je mimojiné i ukázkou toho k jakým absurditám lze dospět vylepšováním welfare.

Ačkoliv jsou „ekologické“ chovy všelijak vyzdvihovány, nejsou žádný zázrak. Tak jako v klecových chovech nebo podestýlkových, jsou v k vidění nemocné, umírající a mrtvé slepice mezi zdravými a živými, které je pro majitele farem výhodnější vybíjet nebo je nechat  nemocnými či zraněnými. V jednom  „ekologickém“ covu může být chováno i 3000 slepic, přičemž na  šest slepic může připadat prostor jen m2. A i při tomto způsobu chovu, se může podstatná část života slepic odehrávat v hale. „Ekologické“ chovy jsou v konečném důsledku  vstřícnější spotřebitelům, než-li samotným slepicím.

Ať slepice pocházející z „ekologických“, podestýlkových nebo klecových chovů, končí na stejných jatkách (pokud je někdo nevykoupí) po roce snášení. V této době jsou slepice tzv. vynesené a proto pro průmyslu nepotřebné. Vynesené jsou v době, kdy začíná druhý  snášecí cyklus a slepice se přepeřují. Při přepeřování „nosnice“ nesnáší, čím pro průmysl není chov finančně výhodný.

Na jatka jsou slepice transportovány nacpané v přepravních bednách. Transport může trvat  i 12 hodin, a slepice jsou při něm bez vody a potravy. Mnohdy cesta na jatka je jedinou  příležitostí v životě, kdy slepice mohou spatřit denní světlo, především ty z klecových či podestýlkových chovů.

Na jatkách jsou slepice pověšeny na hák za jejich křehké nohy. Tohle sebou může přinést utrpení, poněvadž vyděšené slepice se snaží z háku vymknout, přičemž si mohou polámat kosti v nohou. Slepice pověšené na háku projedou hlavou elektrifikovanou vodou, která je má omráčit. Může stát, že slepice u kádě s elektrifikovanou vodou zvedne hlavu a následně ji bude odříznuta hlava mechanizovaně nebo pracovníkem jatek bez omráčení.

Vzhledem k rychlosti  a počtu zabíjených slepic na jatkách, může dojít i k  tomu, že slepicím není hlava odříznuta vůbec nebo mají jen lehce naříznutý krk, ony živé poté dojedou až k nádržím pro odstranění peří, kde mohou být opařeny zaživa.

Slepice jsou inteligentní  a vnímavé bytosti

Pokud si myslíte, že slepice  jsou bezduché kanibalky, pak na to zapomeňte. Slepice jsou inteligentní bytosti, cítí bolest stejně jako savci, jsou schopné empatie a mazané obdobně jako člověk.

Studie z Bristolské univerzity - kdy byla kuřátka stresována (např.  ofukováním  vzduchem) a sledovaly se reakce dospělých slepic - ukázala, že dospělé slepice reagovaly na znepokojení kuřátek zrychlením srdečního tepu, poklesem teploty očí či zvýšenou pozorností a zvukovými projevy směrem ke kuřátkům. Toto se ukázalo jako jasný důkaz toho, že slepice vykazují jeden ze základních prvků empatie - schopnost vnímat, vžít se a  sdílet emocionální stavy jiných.

Studie Dr. K-Lynn Smitha a profesora  psychologie Dr. Chrise Evanse z australské Macquarie University líčí slepice jako sociální a inteligentní bytosti, které se přisbůsobují tomu co říkat v závislosti na tom, kdo je poslouchá (jaká jiná slepice je poslouchá). Dr. Smith  říká, že slepice žijí v prostředí, kde se soutěží o jídlo, přístřeší a přátelé čím se stávají mazané jako lidé.

Studie s názvem Sentient Chickens: The Scientific Case for Improved  Standards zjistila, že slepice mohou používat zvuky a gesta k sdělování informací o jejich vnějším prostředí. „Jestliže kohout  najde jídlo, může zavolat a udělat řadu pohybů, a jiná slepice  si na to řekne: Aha, ten kohout našel jídlo.“  říká Smith. 

Dr. Chris Evans říká: „Slepice žijí ve stálých  sociálních skupinách. Jsou schopné se navzájem rozpoznávat  podle obličeje. Mají 24 různých  výkřiků, kterými si navzájem  předávají množství informací mezi sebou,  včetně různých  poplašných hlášení v závislosti na tom, zda se jedná o  predátora  putujícího po zemi nebo po vodě. Slepice jsou dobré v řešení  problémů. Jako trik na konferencích mám občas seznam těchto  atributů,  bez zmínek o slepicích a lidé si myslí, že mluvím  o opicích." a pokračuje: "Snad  nejpřesvědčivější  fascinující schopnost slepic je pochopení, že objekt,  který  je jim vzat a skryt, přesto stále existuje. To je nad chápání  malých dětí.“

Zdroj: „Umělé líhnutí drůbeže“  http://cs.wikipedia.org/wiki/Umělé_líhnutí_drůbeže

„Náš denní chléb“  http://youtu.be/WplYvH-2-gQ (šestá minuta a více) nebo http://youtu.be/KL2HZBJ37m0

„Plynování kohoutků“ http://youtu.be/5c9wF214b0c

„Kur domácí“ http://cs.wikipedia.org/wiki/Kur_domácí

„Klecový chov klesá, ale stále je dominantní“ http://www.animal-health-online.de/gross/2010/06/11/eu-kaefighaltung-ruecklaeufig-aber-noch-dominierend/14100/

„V EU i nadále dominují klece“ http://www.animal-health-online.de/gross/2009/08/27/mehr-als-75-legehennenhaltung-in-der-eu-weiterhin-von-kaefighaltung-dominiert/11287/

„Jak je to se slepicemi a vejci“ http://www.agronavigator.cz/service.asp?act=print&val=72039

„Michal Kolesár - Zlomená křídla“ http://www.youtube.com/watch?v=T-EUMr88cR0

„Vejce z klece“ http://www.spolecnostprozvirata.cz/data/VEJCE%20Z%20KLECE%20-%20preklad%20Laid%20Bare.pdf

„Co si počneme se slepicemi“ http://www.agroweb.cz/Co-si-pocit-se-slepicemi__s43x14372.html

„O ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb“ http://www.biokont.cz/images/z242nr834nk889-710_web1.pdf

„Nařízení rady (ES) č. 1/2005“ http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:2005R0001:20050125:CS:PDF

„Objeveny základní prvky empatie u slepic“ http://www.physorg.com/news/2011-03-foundations-empathy-chicken.html

„Slepice nejsou hloupé“ http://www.globalanimal.org/2011/03/23/cluck-you-chickens-arent-dumb/11446/

„Inteligence slepic“ http://www.chickenindustry.com/cfi/intelligence/

Odkazy zobrazeny 9.5. 2012.

úterý 8. května 2012

Vivisekční laboratoř Covance

Reportáž z tajného vyšetřování v německé laboratoři Covance. V této laboratoři, která je jednou z největších v Evropě, jsou primáti využíváni k testování chemikálií a dalšímu výzkumu.

Záznam ukazuje makaky s těžkými poruchami chování v malých klecích, surové a zesměšňující zacházení, například když personál tančí s opicemi jako s panenkami do rytmu diskotékové hudby, bití a nadávání, když se zvířata brání násilnému krmení nebo odběrům krve apod.


BUAV: Undercover Investigation at Covance (CZ - subtitles) from Vivisekce info on Vimeo.

"Videofilm, kde je vidět, jak se s těmito bezmocnými zvířaty zachází, tato brutalita, bezcitnost, žertovné trhání, vtipkování a smích, zcela bez jakéhokoliv respektu, jako by nakládali s věcmi, jako s věcmi bez života, to vše mě těžce šokovalo. Příšerně mě to rozzuřilo a něco se musí proti tomuto udělat. Nevím, zda lidé, kteří rozhodují, zda něco takového může být povoleno nebo ne, se mohou na tento film podívat, aniž by řekli - musíme to bezpodmínečně ihned zastavit." Jane Goodall

čtvrtek 3. května 2012

Vivisekce je vědeckým podvodem

Vivisekce (z latinských slov „vivus“ a „sectius“ - „řezat“ a „živé“ ) je definována jako operace provedena na živém organismu pro pokusné či výzkumné účely, stejně tak jsou vivisekcí toxikologické testy na živém organismu, nebo může být pojmem vivisekce definována pokusná, toxikologická či výzkumná laboratoř kde se provádí operace či testy na živém organismu pro pokusné nebo výzkumné účely. 

Vivisekce na zvířatech je údajně nezbytně nutná k tomu, aby byly produkty, které používáme bezpečné a abychom byli schopni nalézat nové léčebné postupy pro nemocné. Tvrdí se, že vivisekce na zvířatech je zásadně důležitá, protože k vývoji léků je nutné mít k dispozici celý organismus.

V otázce etické spornosti zastánci vivisekce na zvířatech nejčastěji demagogicky odpovídají: „Co myslíte, že je důležitější? Život vašich bližních nebo život tzv. laboratorní krysy, králíka či psa?“. Demagogická odpověď odpůrce vivisekce může být: „Co myslíte, že je důležitější? Život vašich bližních nebo život vašich sousedů?“. Otázkou však není, zda si vybrat mezi životem lidským nebo jiných zvířat, ale zda si vybrat mezi dobrou a špatnou vědou. Věda založená na vyhledávání léčebných postupů pro nemocné skrze mrzačení jiných nemůže být dobrou vědou.

Oběti vivisekce jsou vždy slabší, které/kteří nejsou schopny/schopni obrany mocných. Ať se jedná o neschopnost obrany nelidských bytostí vůči moci lidí, nebo neschopnost obrany některých lidí (viz. Tuskegee syfilis experiment, Guinea Pig Kids nebo Grudziadz a 21 mrtvých bezdomovců při testování vakcíny proti H5N1) před mocí lidí z farmaceutických či chemických firem, vládních a zdravotnických organizací či institucí apod.

Vivisekci na zvířatech neodporuje „pouze“ etické hledisko, ale i hledisko vědecké. Z vědeckého hlediska neexistuje žádná bytost, na níž by bylo možno experimentovat ve prospěch jiné, jak se to snaží v obráceném smyslu dokázat zastánci vivisekce - každá bytost se od jiné liší. Reakce na různé látky se liší s věkem, mezi pohlavími, etniky a dokonce i mezi členy rodiny. Každý jsme jiný, ale nejsme od sebe navzájem tak odlišní, jako jsme od nelidských bytostí. Rozdíly mezi člověkem a jiným zvířetem jsou tak velké, že vykazují pouze riskantní analogie.

92% potencionálních léčiv, která jsou po testování na zvířatech prohlášena za bezpečná a účinná, neprojde klinickými testy na lidech(1), buď kvůli nedostatečné účinnosti nebo kvůli nežádoucím vedlejším účinkům.

Vývoj penicilinu, prvního antibiotika na světě, trval přes deset let kvůli nepříznivým výsledkům pokusů na králících. Kdyby byl testován na morčatech, která zabíjí, nemusel být vyvinut nikdy. Sir Alexander Fleming podotkl: „Ještě štěstí, že jsme v roce 1940 pokusy na zvířatech ještě nedělali, protože v takovém případě by penicilin zřejmě nikdy nezískal licenci, a celý výzkum a vývoj antibiotik by se zastavil.“ .(2) Pokud by vývoj léků závisel na vivisekci na zvířatech, tak je tomu dnes, stejně jako penicilinu by nebylo inzulinu, aspirinu, ibubrufenu aj. Na jisté druhy zvířat, na nichž se provádí pokusy, mají totiž tyto léčiva velmi drastický dopad - aspirin způsobuje rození deformovaných mláďat u krys, opic, prasat, psů, insulin je příčinou deformací u králíků a myší atd.

Dr. Albert Sabin, který vynalezl očkovací látku proti obrně, přísahal, že její vynález „trval dlouho kvůli chybné představě o lidské chorobě, a to na základě zavádějících experimentálních modelů této choroby u opic.“ (3) či Dr. Richard Klausner, bývalý ředitel amerického Národního rakovinového institutu (NCI) vyslovil: „Dějiny výzkumu rakoviny jsou ve skutečnosti dějinami léčby rakoviny u myší. Léčili jsme rakovinu u myší po desítky let, ale u lidí to nedokážeme.". NCI se také domnívá, že „ve skutečnosti jsme některé léky proti rakovině zavrhli, protože se u myší ukázaly jako neefektivní.“. (4)

Nebezpečnost látek testovaných na jiných zvířatech na lidské zdraví se projevila v četných případech. Léky předepisované po mozkových příhodách (např. Cerestat, MaxiPost, Zendra, Lotrafiban, Gavestinel, Nimodipine, Clomethiazole (5)) a považovaných za neškodné a účinné díky pokusům na zvířatech ve skutečnosti zabily či ublížily lidským pacientům při klinických studiích.

Vioxx®, lék proti artritidě, byl stažen z prodeje na celém světě v září roku 2004, protože jen v USA zapříčinil 140 000 srdečních infarktů a mozkových příhod. Přitom ve fázi testování se zdál neškodný a srdcím zvířat dokonce prospěšný. Náměstek ředitele pro bezpečnost americké Správy pro potraviny a léčiva (Food and Drug Administration (FDA)) situaci popsal jako „největší katastrofu co se týče bezpečnosti léků ve světové historii“. (6)

Hormonální substituční terapie (HRT), předepisovaná mnoha milionům žen, snižuje riziko srdečního infarktu a mozkové příhody u opic. Ženám se riziko naopak značně zvýšilo. Předseda Německého výboru pro bezpečnost léčiv označil HRT za „nový Thalidomid“. Odhad HRT způsobila v posledních 10 letech 20 000 případů rakoviny prsu a několik tisíc případů infarktů a mrtvic jen ve Velké Brtánii. (7)

Thalidomid, který na počátku 60. let způsobil vrozené defekty u více než 10 000 dětí, způsobuje tytéž jen u několika málo dalších živočišných druhů. James Schardein, nestor v oblasti studií vrozených defektů, řekl: „Thalidomid byl testován na asi deseti druzích krys, patnácti druzích myší, jedenácti plemenech králíků, dvou plemenech psů, třech druzích křečků, osmi druzích primátů a na několika dalších, od sebe tak odlišných živočišných druzích, jako jsou kočky, pásovci, morčata, divoká prasata a fretky. Teratogenní účinky se objevily pouze příležitostně.“. (8) Ironií je, že pokud by byl Thalidomid, jehož vedlejší účinky učinily z pokusů na zvířatech nutnost, hodnocen pouze na základě jejich výsledků, byl by dnes zřejmě stále schválen.

Mexaform® celosvětově zmrzačil více než 200 000 lidí, Trasylol® zvyšoval o padesát procent riziko úmrtí než užívání jiných léků, nebo TGN1412 nový lék při klinických studiích způsobil lidským dobrovolníkům vícečetné selhání orgánů a to i přesto, že dávka více než 500krát vyšší, než jaká byla podána lidským dobrovolníkům, byla předtím aplikována makakům a to bez zaznamenaných vedlejších účinků. (9)

Kvůli každému produktu umírá tisíce zvířat. Většina těchto testovaných produktů nijak nepřispívá k rozvoji medicíny, ani lidstva. Jen v Německu je na trhu dostupných 60 000 léků. Mnoho z nich je identických, a jsou pouze vyrobeny a prodávány pod jinými jmény. Podle WHO (World Health Organisation - Světové zdravotnické organizace) je ve skutečnosti pouze 325 léčiv opravdu nezbytných. (10)

Včetně skutečnosti, že pokusy na zvířatech jsou pro některé/některý jejich kariérou a nemalými zisky, klíčovým faktem proč se stále provádějí je, že data, získaná při pokusech na zvířatech, poskytují ochranu před zodpovědností v případě, že by nějaký lék člověka zranil či zabil. Společnost, která na zvířatech testuje svůj produkt prokáže, že prováděla pokusy podle přesných postupů a pravidel a bude tvrdit, že udělala vše pro to, aby se nepřihodila žádná tragédie. Tímto způsobem minimalizuje jakýkoliv postih.

Britská horní sněmovna (k testu toxicity po opakované dávce) uvedla: "Lepší metoda (testovaní) by mohla být v podstatě zamítnuta, protože dává přesný výsledek (přesnou předpověď účinku na lidské zdraví) častěji, než stávající testy na zvířatech.". (11)

Pokusy na zvířatech jsou ve farmaceutickém či chemickém průmyslu oblíbené také proto, že mohou být použity k dokázání téměř čehokoli, co je potřeba, záleží jen na použitém druhu zvířat a způsobu provedení testů. Kladení důrazu na data, získaná při pokusech na zvířatech, dovoluje farmaceutickým společnostem, aby se vyhýbaly výdajům, které by správně měly investovat do klinických studií. Od poloviny 20. století tvrdí lékaři, že klinické studie by měly zahrnovat více osob, trvat delší dobu a používat „vzorky“ ze širšího spektra společnosti, nejen mladé bílé muže, jak je obvyklé. Ženy obvykle do studií zahrnovány nejsou pro případ, že by mohly být těhotné; společnost by poté byla učiněna zodpovědnou za jakýkoli neočekávaný vrozený defekt u dítěte. Často studie nezahrnují ani pacienty, pro které je lék vyvíjen.

Konec testů na zvířatech neznamená konec lékařského výzkumu. Naopak, zaměřit výzkum na lidi např. v oblastech epidemiologie, klinického výzkumu, výzkumu bezpečnosti a zdraví v závislosti na zaměstnání nebo tzv. sociální medicíny by vedlo ke skutečnému lékařskému pokroku. Výzkumné metody bez použití ostatních zvířat, které využívají lidské buňky a tkáně v kombinaci se speciálními počítačovými programy, moderní zobrazovací techniky nebo tzv. mikrodávky přináší přesné a směrodatné výsledky, na rozdíl od pokusů na ostatních zvířatech. Sofistikované počítačové programy jsou schopné podat informace o struktuře, účincích a toxicitě látek, jakými jsou nové léky a chemikálie. Mikročipy kombinují výhody počítačů a metod in-vitro - v systému miniaturních kanálků a komůrek jsou mikročipy osídleny lidskými buňkami z různých orgánů. Takto je možné testovat účinky látek na jednotlivé orgány, jakož i sledovat, jak jsou látky metabolizovány a zda jsou při jejich metabolizování produkovány toxické odpadní produkty.

Dr. Bernhard Rambeck, vědec v oblasti epilepsie, člen výboru organizace Lékaři proti pokusům na zvířatech zdůrazňuje: „Neměřitelné škody, které medicína utrpěla díky pokusům na zvířatech, spočívají v nekonečném zdůrazňování přírodně–vědeckého úhlu pohledu při současném potlačování a zanedbávání psychických aspektů zdraví a nemocí člověka. Nikdo nezpochybňuje, že přírodní vědy dokážou vysvětlit důležité mechanismy ve fungování člověka a zvířete. Chybný závěr, který se prosadil díky výzkumu založenému na pokusech na zvířatech, spočívá ale ve víře, že pro pochopení zdraví a nemocí jsou směrodatné jen aspekty vysvětlitelné přírodními vědami a materiálně uchopitelné. Tento závěr vedl k tomu, že současná medicína přes gigantické investice a obrovský nárůst znalostí detailů tápe kolem jádra problému a v boji s civilizačními a masovými chorobami jen přešlapuje na místě.“...pokračování...„Zavedení pokusů na zvířatech a s tím spojený nástup přírodních věd přesunuly těžiště medicíny od idey léčení k mechanistickým představám o opravě defektních orgánů. V původním smyslu bylo léčení spojováno s komplexními aspekty, které zahrnovaly tělo i duši. V protikladu k tomu je dnešní medicínou uznáváno léčení jen tehdy, pokud zapadne do rámce definovaného přírodními vědami. Ale odkud vlastně víme, že je možné léčbu komplexně uchopit jen skrze běžnou fyzikálně definovanou realitu?“. (12)

Řada signálů poukazuje na to, že současně praktikovaná medicína dosáhla v každém ohledu svých hranic a řadou lékařů i pacientů je hodnocena jako dále nevýhodná, nebezpečná a s ohledem na významné masové choroby i neefektivní. Pokud lidstvo přežije globální problémy naší doby, mohla by se komplexní medicína při ohleduplném zařazení poznatků z přírodních věd stát dědicem tradičních a nekonvenčních lékařských postupů. Pokusy na zvířatech při tom nebudou hrát další roli a zaniknou jako vražedný omyl historie lékařství. (12)  

Zdroj: (1) Harding, A. More compounds failing phase I. FDA chief warns that high drug attrition rate is pushing up the cost of drug development. The Scientist, August 6th 2004

NHP Study: Evidence from Europeans for Medical Progress and Antidote-Europe, Safer Medicines Campaign, pg 1, accessed February 2009 - http://www.safermedicines.org/news/primate_inquiry_submission.pdf

(2) Science 1996; 273:1856-61 103 či Sacred Cows and Golden Geese: The Human Cost of Experiments on Animals str. 73

(3) Sabin, Albert, MD statement before the subcommittee on Hospitals and Health Care, Committee on Veterans Affairs, House of Representatives, April 26, 1984 serial str. 98-48.

(4) Frequently Asked Questions - http://www.safermedicines.org/faqs/faq10.shtml Quotes from Doctors & Researchers - http://www.safermedicines.org/quotes/cancer.shtml

(5) Globalization and Animal Law: Comparative Law, International Law and International Trade str.128

(6) FDA is incapable of protecting US “against another Vioxx” - http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC534432/

(7) A second chance for hormone replacement therapy? - http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1326430/ The Rise and Fall of Estrogen Therapy: The History of HRT - http://leda.law.harvard.edu/leda/data/711/Rothenberg05.pdf str.65

(8) Schardein, JL, Drugs as Teratogens, 1976 and Schardein, JL, Chemically Induced Birth Defects, Marcel Dekker 1985

(9) J.U. Schnurrer, J.C. Frölich: Zur Häufigkeit und Vermeidbarkeit von tödlichen unerwünschten Arzneimittelwirkungen. Der Internist 2003; 44, 889-895

(10) World Health Organisation, press release 4.9.2002 (WHO releases first global reference guide on safe and effective use of essential medicines) - http://www.who.int/mediacentre/news/releases/who67/en/index.html

(11) House of Lords (2002) Select Committee on Animals in Scientific Procedures: Toxicology Working Group report

(12) Die Rolle des Tierexperiments in der Medizin - Dr. Bernhard Rambeck - http://www.aerzte-gegen-tierversuche.de/infos/humanmedizin/103-die-rolle-des-tierexperiments-in-der-medizin.html  

Další zdroj: Homeless people die after bird flu vaccine trial in Poland - http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/poland/2235676/Homeless-people-die-after-bird-flu-vaccine-trial-in-Poland.html

Tuskegee syphilis experiment - http://en.wikipedia.org/wiki/Tuskegee_syphilis_experiment

New York's HIV experiment - http://news.bbc.co.uk/2/hi/programmes/this_world/4038375.stm

Guinea Pig Kids - http://guineapigkids.com/

Der Mythos vom Tierversuch - Dr. Bernhard Rambeck - http://www.aerzte-gegen-tierversuche.de/infos/allgemein/12-der-mythos-vom-tierversuch.html

Researchers Propose Reason For Severe Side-Effects Of Clinical Trial That Caused Multiple Organ Failure In Human Volunteers - http://www.sciencedaily.com/releases/2007/01/070125093227.htm

Proč nejsou pokusy na zvířatech nutné - http://www.svobodazvirat.cz/novinky/proc-nejsou-pokusy-na-zviratech-nutne.htm

Odkazy zobrazeny dne 7.5.2012.

čtvrtek 5. dubna 2012

Kožešinová „móda“

Každý rok je zabito přes 90 miliónů zvířat pro kožešinu. 75 miliónů zvířat pochází z tzv. kožešinových farem.

Zvířata na farmách Mezi tzv. kožešinová zvířata patří králíci, norci, lišky, činčily, ale i nutrie, fretky, mývalové, psíci mývalovití nebo tchoři. Nejčastěji chovaným zvířetem je králík. Podle šetření organizace CAFT (Coalition to Abolish the Fur Trade) je až 50 miliónů králíků zabito každý rok pro kožešinu.

Podmínky na farmách Obvykle divoká zvířata jsou chována (uvězněna) v malých strohých klecích v otřesných podmínkách. Klece jsou celodrátěné nebo někdy mají dřevěné nebo kovové jen postranní stěny. Klece mají i dno drátěné, zvířata se tedy pohybují po celoroštové podlaze, která je odůvodněna snadným odstraněním výkalů. Při chovu činčil je požadováno minimálně jen 25% pevné podlahy. Zvířata jsou chována celoročně venku za každého extrémního počasí, mimo činčil, které bývají chované v uzavřených prostorách (garáže, sklepy a podobně).

Rozměry klecí Rozměry klecí se liší podle legislativ nebo vyhlášek zemí v nichž jsou zvířata chovaná, podle druhu zvířat a počtu umístěných zvířat v kleci. Norci se většinou chovají po několika jedincích nebo jednotlivě. Podle české vyhlášky by na dospělého norka měl připadat životní prostor jen 2550 cm2, ale v praxi se stává, že jsou na tomto prostoru chováni i dva dospělí norci. Stejný životní prostor platí i pro samici s mláďaty po odstavu i pro dvě mláďata po odstavu. Rozměry klecí pro norky, včetně budníku, by se tedy podle české vyhlášky měly pohybovat jen okolo šířky 30 cm s výškou 70 cm. Lišky se většinou chovají po jedné nebo dvou v kleci. Na jednu dospělou lišku připadá životní prostor 8000 cm2, pro matku s mláďaty 20 000 cm2 a pro mláďata po odstavu (max. dvě) 12 000 cm2. Minimální výška klecí je jen 70 cm. Pro jednu dospělou činčilu a jednu samici s mláďaty do odstavu česká vyhláška požaduje, aby připadal životní prostor 5000 cm2, pro jedno mládě po odstavu pak 3000 cm2. Minimální výška klece pro činčily je 100 cm. Na území Slovenské republiky budou rozměry klecí pro jednotlivé druhy zvířat pravděpodobně obdobné.

Potrava na farmách Tzv. kožešinovým zvířatům (mimo býložravcům) se podává potrava v podobě rozemleté hmoty smíchané z jatečního odpadu a obilovin, někdy i prošlých vajec a zkažených sýrů, která těžko nahradí pestrou stravu, kterou by měla zvířata ve volné přírodě. V některých zemích na některých farmách se dokonce používají do tzv. krmných směsí zvířata, která byla chována pro kožešinu. Zvířata tedy mohou dostávat v podobě rozemletého masa zástupce svého vlastního druhu, kteří navíc někdy byli jejich sousedy na farmě. Liškám se potrava podává na plechové desky připevněné zvenku ke kleci, takže je k potravě přístup možný pouze přes drátěná oka klece nebo mříže. Norkům je potrava nejčastěji umístěna na drátěná oka nebo mříže horní části klece a také k ní tedy mají přístup jen přes drátěná oka nebo mříže. Zvířata na farmách dostávají jídlo jednou denně a navíc se zbytky jídla z předešlého dne neodstraňují. Často proto zvířata trpí střevními parazity. Nejsou ani ojedinělé případy, kdy se zvířata otráví nebo přiotráví zkaženou stravou, mají z otravy různé zažívací potíže nebo umírají v bolestech několik dní. Pitná voda na farmách bývá značně zakalená, znečištěná nebo v zimním období zmrzlá, což je příčinou, že zvířata jsou někdy bez vody více dnů.

Abnormality V důsledku šlechtění za účelem různých barev kožešin se u zvířat vyvinuly různé abnormality. Například bílí norci bývají slepí. Jinými abnormalitami jsou anémie (chudokrevnost), hluchota, nervové poruchy nebo náchylnost k infekčním chorobám. Klecové šílenství V důsledku špatných životních podmínek zvířat na farmách a skutečnosti, že zvířata chovaná nejčastěji na farmách jsou vskutku divoká, dochází velmi často k úplnému zešílení zvířat, které se nejčastěji projevuje stereotypním chováním, kanibalismem a jinými poruchami chování.

Stereotypní chování jsou neustále se opakující pohyby, jako jsou neustále otáčení se, neustálé škrabání klece (zejména u lišek), neustálé poskakování, přešlapování tam a zpět nebo skákání proti stěnám klece u norků.

Sebepoškozování se projevu tím, že si zvířata sama sobě okusují ocasy, vytrhávají, vykousávají si srst nebo se jinak obdobně sebe-poškozují.

Kanibalismus se projevuje vzájemným okusováním různých částí těla (např. uší nebo ocasů). V případě chovu matky s mláďaty dochází k pojídání vlastních mláďat matkou.

Zranění a choroby Zvířata na farmách mají často velmi otřesná fyzická zranění. Otevřené, hnisající rány (někdy až odkryté kosti), zlomeniny končetin, amputace končetin nejsou ojedinělé. Mezi choroby, které postihují zvířata na farmách patří zanícené oči, slepota, infekce uší nebo zažívací problémy a střevní parazité. Choroby jsou často příčinou pomalé a bolestivé smrti zvířat. Zranění jsou většinou způsobena celoroštovou (celodrátěnou) podlahou nebo kvůli poruchám chování. Nedostatek veterinární péče bývá také příčinou všech bolestivých nebo smrtících chorob.

Délka života na farmách Norci se většinou zabíjejí ve věku 6 až 7 měsíců života, lišky v 7 měsících života. Norci bývají zabíjeni v průběhu celého roka nebo stejně jako lišky v podzimních měsících, kdy je kožešina nejkvalitnější (říjen, listopad). Ať se jedná o jakýkoliv druh zvířat, vždy se zabíjejí v období, kdy mají srst nejkvalitnější. V případě zvířat chovaných venku se zabíjejí v podzimních měsících, v případě chovu zvířat v uzavřených prostorech (např. činčil) dochází k zabití v průběhu celého roka. V uzavřených prostorách neovlivňuje podnebí kvalitu srsti, ale například u činčil se 4 až 5krát do roka opakuje 2 až 3 týdny dlouhá perioda, kdy je srst nejkvalitnější.

Metody usmrcování Vždy se zvířata usmrcují drastickou metodou, co nejlevnější a nejjednodušší metodou. Mezi nejčastější metody usmrcování patří - zabití elektrickým proudem, projektily pronikajícími do mozku, otrávením strychninem, chloroformem, oxidem uhelnatým, uhličitým či výfukovými zplodinami nebo zabití vykrvácením, zlomením vazu nebo podáním smrtelné injekce (pentobarbital sodný a podobně).

Norci bývají zabiti otravou oxidem uhelnatým nebo uhličitým v plynových komorách či zlomením vazu. Lišky se zabíjejí elektrickým proudem, jedna elektroda je zasunuta do konečníku a druhá dána do tlamy. Někdy se tato procedura opakuje, aby byla liška zcela zabita.

Oběti jednoho kožichu Počet zvířat, která zaplatí životem pro výrobu jednoho kožichu, se liší podle druhu zvířat a podle jejich velikosti. U zvířat velikosti lišky se jedná o 15 až 20 zvířat, u norků a jim velikostí podobných zvířat se jedná o 60 až 80 zvířat a u zvířat velikosti mývalů se jedná o 27 až 30 zvířat. Z většiny zvířat zabitých pro kožešinu však nejsou kožichy, ale jsou z nich vyráběné různé doplňky (trimy, lemy) na kapucích bund, botách, rukavicích nebo kabelkách.

Kožešiny na území ČR/SR V ČR/SR se může obchodovat s kožešinami z tzv. kožešinových zvířat z celé Evropy, tak i z celého světa. Největším producentem kožešin jsou severské země, například Dánsko nebo asijské země, včetně Číny. Čína je jednou ze zemí, kde jsou ty nejhorší životní podmínky zvířat na farmách a jsou zde zabíjena zvířata těmi nejbrutálnějšími způsoby. Podle odhadů až 85% kožešin na trhu po celém světě pochází právě z Číny. Kožešiny z Číny jsou levné, dnes už se není možné spoléhat na to, že oděv z kožešiny zvířat nebo oděv s kožešinovým trimem by měl být cenově levný. Cenově již dnes kožešina zvířat od umělé kožešiny není mnohdy k rozpoznání.

Zákaz chovu Od roku 2003 platí zákaz chovu tzv. kožešinových zvířat ve Velké Británii, od roku 2005 v Rakousku, od roku 2007 v Chorvatsku (s 10letým přechodným obdobím) a od roku 2008 v Bosně a Hercegovině (s 10letým přechodným obdobím). V Holandsku platí zákaz chovu lišek a činčil od roku 2008 (chov norků zde zatím není zakázán). Omezení chovu lišek platí ve Švédsku (od roku 2000 nebyly zaznamenány žádné chovy lišek) a od roku 2009 v Dánsku (s přechodným obdobím 15 let pro chovatele, jejichž profit přesahuje 50% z chovu lišek, a 8 let pro chovatele, jejichž profit je nižší než 50% z chovu lišek). Nepřímý zákaz formou přísných standardů pro chov tzv. kožešinových zvířat platí ve Švýcarsku od roku 1981 (přísné standardy zde chov tzv. kožešinových zvířat prakticky znemožňují). Německo v roce 2006 zpřísnilo standardy pro chov tzv. kožešinových zvířat, které nařizují, aby do deseti let měla všechna zvířata na farmách několika násobně větší klece vybavené podle jejich etologických potřeb, což prakticky znemožňuje jejich chov.

Dopad na životní prostředí Obhájci chovu tzv. kožešinových zvířat často tvrdí, že kožešiny zvířat jsou šetrné k životnímu prostředí, poněvadž jsou přírodním materiálem. Při pohledu na dopady na životní prostředí je ale zřejmé, že pravá kožešina není čistým produktem přírody. Chov tzv. kožešinových zvířat má přímé i nepřímé účinky na životní prostředí. Výkaly zvířat obsahují dusík a fosfor, který způsobují nadměrnou eutrofizaci. Při zpopelňování z kůže stažených těl zvířat nebo z výkalů se do ovzduší uvolňují plyny, které ničí životní prostředí (CO, SO2, NOx, dioxiny, těkavé látky, těžké kovy, aj.). Elektřina a paliva hrají významnou roli při chovu zvířat na farmách - od dopravy krmiv na farmy, při sušení kožešin, přes dopravu kožešin na aukce, k výrobcům, do barvíren a obchodů, až po dovoz ke kupujícímu. Kromě toho musí být kožešiny chemicky ošetřené (formaldehydem a chromem), aby se zabránilo přírodnímu rozkladu. Kožešiny zvířat bývají také různě obarvovány, což sebou přináší další znečišťování životního prostředí.

Lov do pastí Pokud si myslíte, že kruté ocelové čelisťové pasti a jiné nastražené zařízení na zvířata jsou minulostí, zamyslete se znovu. EU sice zakazuje lov zvířat do pastí, ale ve většině zemí po celém světě je lov do pastí stále povolen. Lov do pastí je velmi krutý. Ocelové čelisťové pasti rozdrtí končetiny zvířat a jsou tak bolestivé, že zvířata někdy zmrzačí své vlastní tělo (např. amputací končetiny) ve snaze se osvobodit. Další pasti tzv. Conibear, drtí zvířatům krk a hrudník, přičemž tři až osm minut se v nich dusí. Zvířata chycená do pastí, které jsou nastraženy pod vodou, se topí mučivých devět minut. Často se stává, že pasti nezpůsobují zvířatům smrt přímo, zvířata tak mohou strávit i několik dnů zachycena v pasti předtím než zemřou.

Projekty, koalice a kampaně

Proti srsti – je kampaň vedená českou organizací Svoboda zvířat. Kampaň byla zahájena v roce 1999 a jejím cílem je zákaz chovu tzv. kožešinových zvířat v České republice.

www.protisrsti.cz

Obchod bez kožešin – cílem tohoto mezinárodního projektu je podpora bezkožešinové módy od jejího návrhu až po prodej zákazníkovi. Součástí projektu se tedy mohou stát, jak obchodníci, tak veřejnost.

www.obchodbezkozesin.cz

Fur Free Alliance – je koalice sdružující organizace na ochranu tzv. kožešinových zvířat z celého světa. Koalice má za cíl ukončit zabíjení a vykořisťování zvířat pro jejich kožešinu.
¨
www.infurmation.com

Coalition to Abolish the Fur Trade – vznikla v roce 1990 v USA. V roce 1997 vznikla její pobočka ve Velké Británii, která provedla rozsáhlá šetření pro odhalení obchodu s kožešinami z králíků.

www.rabbitfur.org
www.caft.org.uk

Jak pomoci?
Nejjednodušším způsobem pomoci je bojkot všech kožešinových produktů. 
Pokud nechcete zůstat jen u bojkotu, šiřte informace o utrpení zvířat, kožešinové módě a zapojte se do kampaní za zrušení zabíjení zvířat pro kožešinu.
Můžete také sami tvořit letáky, plakáty a podobně, vylepovat je na veřejná místa, organizovat různé protesty nebo promítání.

Záběry z kožešinových farem

České kožešinové farmy:

http://www.youtube.com/watch?v=a6DD-rQf-U4
http://www.youtube.com/watch?v=GS77_fNAE-Y

http://michalkolesar.net/?p=2208
http://michalkolesar.net/cpg/index.php?cat=5

http://www.protisrsti.cz/zabery-a-fotografie-z-kozesinovych-farem/cr/

Dánské farmy:

http://www.youtube.com/watch?v=JcWx0Y4r1_s

Švédské farmy s norky:

http://vimeo.com/13930829

http://www.sveketmotminkarna.se/horror-revealed-swedish-fur-farms

Norské farmy:

http://www.youtube.com/watch?v=o2i6pocxJO8

http://www.flickr.com/photos/dyrsfrihet/sets/72157615485338679/show

http://www.forbypels.no/pelsfarmene-i-bilder

Finské farmy:

http://www.youtube.com/watch?v=YGixked9EtE

http://vimeo.com/9476403

Španělské farmy:

http://vimeo.com/15961993

http://www.granjasdevisones.es/

http://www.flickr.com/photos/igualdadanimal/collections/72157611836632725/

Čínské farmy:

http://www.petatv.com/tvpopup/Prefs.asp?video=China_Fur_Farm_60secs

http://www.petatv.com/tvpopup/prefs.asp?chgpref=1&ampvideo=china_cruel_fur_industry_peta

http://www.youtube.com/watch?v=QrJ8rWtUTKI

http://www.petatv.com/tvpopup/Prefs.asp?video=china_dog_cat_fur_boards2

Farma s činčilami v USA:

http://www.youtube.com/watch?v=nX_VkgVsUyc

Fur Fraud Investigation:

http://www.youtube.com/watch?v=9XMvkE1Vtcg

Zdroj: (mimo vlastních poznatků)

www.infurmation.com/facts.php
www.protisrsti.cz/situace-ve-svete.htm
www.protisrsti.cz/situace-v-cr.htm
www.slobodazvierat.sk/Na-Slovensku.65.0.html
www.infurmation.com/animals.php
www.rabbitfur.org
www.farma-chinchilla.cz/?lg=cz&ampk=20#h
www.eagri.cz/public/web/file/1715/HZ_Dop_kozes_zv2_1_.pdf
Vyhláška MP SR č. 230 / 1998 Z. z.
www.vixey.cz/farmy.htm
michalkolesar.net/cpg/index.php?cat=5

Zdroj fotek:

http://www.flickr.com/photos/igualdadanimal/collections/72157611836632725/

http://michalkolesar.net/cpg/index.php?cat=5

Odkazy zobrazeny dne 5.4. 2012