středa 14. března 2012

O prasatech

Prasata jsou často pro lidi symbolem špíny a zápachu. Pravdou ale je, že symbolem zápachu a špíny bývají podmínky, které prasatům vytváří lidé.

Ve skutečnosti jsou prasata velmi hygienická zvířata. V přirozeném prostředí vylučují diskrétně stranou od ostatních. Nikdy nevylučují na místech určených ke spánku, ani v blízkosti prostoru, kde se stravují. (1) V blízkosti svých hnízd, která stavějí z větví a listí, prasata mají určena místa, většinou stromy, která používají k péči o tělo, pokud nejsou přítomná ostatní prasata, aby pomohla. (2)

Prasata se pravidelně koupají ve vodě a válí se v bahně. Bahno je velice blahodárné pro prasata. Přestože se běžně používá výraz „zpocený jako prase“, prasata nemají potní žlázy, jsou tak náchylná k přehřátí organismu. Náchylnost prasat k přehřátí organismu je důvodem, že se obdobně jako sloni, prasata válejí v bahně a zapojují do dalších termoregulačních činností. Bahno pokrývající jejich tělo nabízí mimo ochrany před přehřátím organismu, také ochranu před hmyzem a pomáhá předcházet spálení od slunečního svitu. (3)

Navzdory předsudkům vůči prasatům, většina lidí nemá zdání o vysoké inteligenci prasat. Prasata jsou jedním z nejinteligentnějších živočišných druhů na Zemi. Podle některých zjištění se o prasetech často hovoří jako o třetím nejinteligetnějším suchozemským savci (po lidech a lidopech). Jisté je, že prasata jsou inteligentnější než pes nebo tříleté dítě. (4)

Prasata mají velmi dobré schopnosti pro poznávání identity a sociální organizaci a rozpoznání ostatních jedinců. Stejně jako lidé, se spoléhají na vizuální podněty při rozlišování mezi přáteli a cizinci. Prasata využívají vizuálních podnětů pro společenské uznání, ale s jejich silnými a zvýšenými čichovými a sluchovými smysly, mají jiné způsoby komunikace, které jsou mimo lidské schopnosti vnímání. (5)

Profesor Stanley Curtis z Penn State University během svých studií, kdy dvě prasata učil hrát jednoduché počítačové hry (prasata při hře ovládala joystick pomocí nosu a zubů, přičemž musela joystickem ovládané ikony přesunout z bodu A do bodu B apod.) zjistil, že prasata umějí hrát skvěle joystickem ovládané počítačové hry. Dokonce některé hry umějí hrát mnohem lépe než primáti. Curtisova kolegyně Dr. Sarah Boysen uvedla, že prasata jsou schopna se soustředit s intenzitou, jež nikdy neviděla ani u šimpanzů. (6) (4)

Podobně jako šimpanzi, prasata mohou využívat znalostí ostatních tím, že následují jejich tajná nebo skrytá místa s potravou. To naznačuje, že prasata mohou mít vysokou míru kognitivních schopností - jako je vizuální perspektiva (schopnost převzít to, co u ostatních vidím a upravovat tomu vlastní chování odpovídajícím způsobem). Pokud je prase podvedeno jedincem svého druhu, mění své chování tak, aby snížilo počet případů, kdy bude znovu podvedeno. (7)

Profesor Donald Broom z Veterinární školy na Cambridské Univerzitě říká: „Prasata mají dost propracované kognitivní schopnosti. Dokonce více než psy a určitě více než tříleté dítě.“ (4)

Lidé provozují útulky pro tzv. hospodářská zvířata, přisuzují prasatům lidské vlastnosti, protože prasata, stejně jako lidé, si vychutnávají poslech hudby, hraní si s míčem nebo masáže těla. (8)

Kůže prasat je natolik podobná lidské, že ji je možné implantovat lidem. Dokonce i srdce prasat je stejné jako lidské a jejich zuby připomínají lidské zuby. (9)

V přirozeném prostředí prasata žijí v matriálchální, velmi sociálních společenstvích s jasnou hierarchií, která mohou mít 6 až 30 členů (v Evropě a Kaliforni byla dokonce evidována společenství, která měla až 100 členů). Většinu dne prasata stráví sháněním potravy, přičemž za noc mohou nachodit až 15 km a obejít plochu 10 000 hektarů za půl roku. Sociální vazba mezi prasnicí a jejími dětmi je velmi silná. Už před porodem se prasnice uchylují stranou od společenství, až na kilometry daleko, kde s dětmi v hnízdě nebo blízkosti hnízda zůstávají osamoceny asi po dobu 1 až 2 týdny. Toto období umožňuje prasnicím získat velmi silnou vazbu s dětmi. (10)

V chovech intenzivního zemědělství


Celková světová produkce „vepřového“ masa se pohybuje na úrovni 88 mil. tun masa, což představuje asi 1,2 miliardy zvířat. Největším chovatelem prasat na světě je v současné době Čína, která chová přes 50 % celosvětových stavů. EU se podílí na celosvětových stavech asi 20 % a USA cca. 10 %. Z Evropských zemí je největším chovatelem Německo, Španělsko, Polsko, Rusko či Francie. (11) V České republice je chováno asi 1,58 milionů prasat. (12)

Chovy intenzivního zemědělství odsuzují prasata k nehybnosti, špíně, smradu, bolesti a utrpení. V těchto chovech jde o to, v co nejkratší době vyprodukovat co nejvíce masa, a co nejlevněji. Majitelé chovů se toho snaží dosáhnout tím, že chov prasat zintenzivňují drastickými prostředky. Prasata jsou vězněna v co nejmenších prostorech v co největším počtu. Toto má za následek mnoho poruch chování, zvýšenou agresivity, včetně vzájemného okusování, vytrhávání štětin, pojídání trusu nebo hryzání mříží.

Prasata v  chovech intenzivního zemědělství nemají možnost vylučovat jinam než sobě pod nohy a do míst, kde spí, protože jim nejsou poskytovány odpočinkový, výkalový, ani aktivní prostory. Nemají možnost očisty těla, stavění hnízd nebo rytí a jiných přirozeností. Přežívají v bezstelivových systémech ustájena s celoroštovou nebo částečně zaroštovanou podlahou. V jednom výkrmu bývá 400 až 1000 prasat (13), přičemž na jedno prase připadá prostor 0,15 až 1 m2. Velikost prostoru na jedno prase se rozlišuje podle jeho váhy. (14)

Z pohledu konvenčního zemědělství jsou hlavními charakteristikami chovu prasat::

- vysoká plodnost (více jak 2 vrhy selat za rok, a to s ohledem na specifika daného zemědělského podniku resp. faremní organizace chovu prasat) a relativně krátká doba gravidity 115 dní (tj. 3 měsíce, 3 týdny, 3 dny),

- vysoký počet selat ve vrhu (až 14 selat, v závislosti na plemeni a mnoha dalších faktorech - stáří plemenice, plodnosti, výživě, ustájení apod.),

- ranost intenzivně chovaných plemen prasat - relativně brzské zařazení jak kanečků, tak i prasniček do reprodukce (kanečci od 8 měsíce, prasničky v závislosti na hmnotnosti, nejčastěji mezi 6 až 7 měsícem), divoká prasata jsou oproti domácím pozdnější

- relativně brzské ukončení závislosti selat na mléce a rychlý návyk a přechod na krmné směsi,

- dosažení porážkové hmotnosti mezi 5 až 7 měsícem, a to s ohledem na konečnou porážkovou hmotnost a konečným využití jatečně opracovaného těla (5 měsíc - šunkové typy, 6 měsíc - dosažení standardní porážkové hmotnosti tj. mezi 107 - 115 kg, 7 měsíc a později - lidový výkrm prasat s cílem dosažení vyššího podílu tukové tkáně - sádla),

- vysoká jatečná výtěžnost dosahuje až 80 %, která je velmi variabilní mezi plemeny a jejich liniemi (15)


Prasnice, z nichž intenzivní zemědělci udělali své výrobní jednotky na produkci selat, jsou s výjimkou několika měsíců celý život uvězněna jednotlivě v boxech sloužícím k přípravě na porod, k porodu a kojení selat. Život prasnic se točí v násilném umělém oplodňování, rození selat a jejich kojení, v jednom cyklu dokud jsou schopny reprodukce. Během jednoho roku má každý intenzivní zemědělec za cíl dosáhnout 2,4 „vrhu“. V jednom „vrhu“ je přitom 10 až 16 selátek. Boxy mají maximální plochu 220x75 cm a jsou svařeny z kovových trubek tak, aby fixovaly prasnici a umožňovaly přistup selátek ke strukům, mateřskému mléku. Selata tedy nemají možnost jiného kontaktu s matkou než přes kovové trubky. Selátka se odstavují od matky po čtyřech týdnech (14), což je téměř o jeden a půl měsíce až dva a půl měsíce dříve než je přirozené, aby prasnice mohla mít co nejdříve znovu potomky.

„Heslo v držení prasnic zní: Vrhni nebo zdechni. Jinými slovy když prasnice nerodí nebo rodí málo, jde na jatky.“ Michal Kolesár (16)

Jednou z dalších krutostí intenzivního zemědělství je kastrace selat, která se provádí bez bolest snižujících látek. Selátkům se varlata vyklešťují.

Po pěti až sedmi měsících ve výkrmu, tedy v době kdy prasata dosahují tzv. porážkové hmotnosti, jsou prasata odvezena na jatky v přeplněných nákladních automobilech. Poněvadž se prase může zdráhat při nastupování do transportu na jatka, používají se různé nástroje k jejich pohánění, včetně elektrických bodců/obušků nebo různých bičíků aj.   

Transport bývá pro prasata velkou zátěží, často vystupňovaným neodborným převozem a velmi necitlivým přístupem. Často se dokonce používají profylakticky uklidňující prostředky, aby prasata během transportu byla klidnější. 

Obvykle na jatkách bývá každých třicet sekund zabito jedno prase, ale na „výjímečných“ popravčích linkách např. v Německu je zabito i za deset sekund jedno prase, což znamená osmnáct prasat za minutu a přes tisíc za jednu hodinu! (17) 

Prasata se na jatkách ohromují bolestivým elektrickým výbojem pomocí speciálních kleští. Tyto kleště se pokládají na krk. Když elektrický výboj projde tělem, prase zůstane ve strnulém stavu. Takto prase zůstává zhruba 30 sekund. Během tohoto času jsou prasata pověšena za končetiny, hlavou dolů a je jim rozříznut krk. Prase umírá tak, že vykrvácí. Podle studie britské organizace VIVA!, před smrtí nabývá vědomí nejméně 11 procent prasat. (18) Ostatní prasata zabíjení jiných prasat mohou vidět.

Zdroj: More about Pigs - http://www.humanesociety.org/animals/pigs/pigs_more.html

(1) Stolba A and Wood-Gush DGM. 1989. The behaviour of pigs in a semi-natural environment. Animal Production 48(2):419-25.

Wood-Gush DGM and Stolba A. 1982. Behaviour of pigs and the design of a new housing system. Applied Animal Ethology 8(6):583-4.

Fraser AF and Broom DM. 1990. Farm Animal Behaviour and Welfare, 3rd Edition (London, U.K.: Bailličre Tindall, pp. 108-10)

(2) Stolba A and Wood-Gush DGM. 1989. The behaviour of pigs in a semi-natural environment. Animal Production 48(2):419-25.

Watson L. 2004. The Whole Hog: Exploring the Extraordinary Potential of Pigs (Washington, DC: Smithsonian Books, p. 26).

(3) Fraser AF and Broom DM. 1990. Farm Animal Behaviour and Welfare, 3rd Edition (London, U.K.: Bailličre Tindall, p. 99).

Graves HB. 1984. Behavior and ecology of wild and feral swine (Sus scrofa). Journal of Animal Science 58(2):482-92.

Fraser AF. 1980. Farm Animal Behaviour, 2nd Edition (London, U.K.: Bailličre Tindall, pp. 184-5).

Kurz JC and Marchinton RL. 1972. Radiotelemetry studies of feral hogs in South Carolina. The Journal of Wildlife Management 36(4):1240-8.

(4) New Slant on Chump Chops, Cambridge Daily News, 29 Mar. 2002

(5) Kristensen HH, Jones RB, Schofield CP, White RP, and Wathes CM. 2001. The use of olfactory and other cues for social recognition by juvenile pigs. Applied Animal Behaviour Science 72:321-33.

Houpt KA. 2005. Domestic Animal Behavior for Veterinarians and Animal Scientists, 4th Edition (Ames, IA: Blackwell Publishing, pp. 163, 188).

(6) Pig video arcades critique life in the pen. Wired, June 6. - http://www.wired.com/science/discoveries/news/1997/06/4302

PSY Pig's intelligence - http://www.youtube.com/watch?v=iz1sf-LDPFc

Pregnant pig computer hackers - http://www.youtube.com/watch?v=8ImZmDYme_s

(7) Held S, Mendl M, Devereux C, and Byrne RW. 2000. Social tactics of pigs in a competitive foraging task: the 'informed forager' paradigm. Animal Behaviour 59(3):569-76.

Held S, Mendl M, Devereux C, and Byrne RW. 2001. Studies in social cognition: from primates to pigs. Animal Welfare 10:S209-17.

(8) Pigs Prove to Be Smart, if Not Vain - http://www.nytimes.com/2009/11/10/science/10angier.html?_r=1

(9) Transgenoze a klonování živočichů - http://www.molbio.upol.cz/stranky/vyuka/cgi/6.pdf

(10) Goulding MJ, Smith G, and Baker S. 1998. Current status and potential impact of wild boar (Sus scrofa) in the English countryside: a risk assessment. Report to Conservation Management Division C, MAFF.

Barrett RH. 1978. The feral hog at Dye Creek Ranch, California. Hilgardia 46(9):283-355.

Clutton-Brock J. 1987. Pigs. In: A Natural History of Domesticated Mammals (London, U.K.: British Museum (Natural History), p. 74).

(11) Stavy prasat v ČR - http://www.zemedelskekomodity.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=78&Itemid=88

(12) V Česku se chová nejméně prasat a slepic v historii - http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/v-cesku-se-chova-nejmene-prasat-a-slepic-v-historii-765938

(13) Technické a technologické systémy pro chov prasat - http://svt.pi.gin.cz/vuztweb/print_preview.php?menuid=48

(14) Legislativní požadavky na ustájení a technologie chovu prasat - http://www.zootechnika.cz/clanky/chov-prasat/chov-prasat-obecne/legislativni-pozadavky-na-ustajeni-a-technologie-v-chovu-prasat.html

(15) Charakteristiky chovu prasat - http://www.zootechnika.cz/clanky/chov-prasat/chov-prasat-obecne/charakteristiky-chovu-prasat.html

(16) Prasata - http://michalkolesar.net/?p=932

(17) Zabít 1000 prasat za hodinu? V Německu ano!!! - http://reznikem.kvalitne.cz/1000.htm

(18) GOING  for the KILL - http://www.viva.org.uk/guides/animals/kill.html

Odkazy zobrazeny dne  14.3. 2012

středa 7. března 2012

Ten Váš nóbl kožich

„That Fancy Furcoat of Yours“ (Ten Váš nóbl kožich) je norský dokument o kožešinovém průmyslu, který v roce 1977 natočili Bredo Greve and Svein Krøvel pro švýcarskou organizaci "European Committee for the Protection of Seals and other fur Animals" (Evropská komise pro ochranu tuleňů a dalších kožešinových zvířat). Film byl natočen převážně potají na jedné z kožešinových farem poblíž Osla. I přes pozitivní odezvy, však nebyl mnohokrát zveřejněn až doposud, kdy jej můžete zhlédnout (s anglickými titulky).



Ačkoliv byl film natočen v 70. letech, podává vcelku dobrý obraz i o současném kožešinovém průmyslu. Od doby vzniku snímku se v této oblasti totiž příliš nezměnilo. Dokument mapuje v podstatě celý proces vzniku kožešiny - od narození mláďat přes život tzv. kožešinových zvířat na farmách až po aukce, kde se „kvalitní kožešiny“ draží a prodávají zájemcům k dalšímu zpracování.

Film je mimo jiné „výjimečný“ také v tom, že odkrývá realitu posledních chvil tzv. kožešinových zvířat - ukazuje, jak probíhá jejich zabíjení (lišky se zabíjejí elektrošoky, norci udušením v plynu či zlomením vazu). Takové záběry jsou většinou velmi „vzácné“, protože žádný zástupce kožešinového průmyslu samozřejmě nechce, aby se kdy dostaly na veřejnost.

Více informací o problématice najdete na www.protisrsti.cz.