čtvrtek 5. dubna 2012

Kožešinová „móda“

Každý rok je zabito přes 90 miliónů zvířat pro kožešinu. 75 miliónů zvířat pochází z tzv. kožešinových farem.

Zvířata na farmách Mezi tzv. kožešinová zvířata patří králíci, norci, lišky, činčily, ale i nutrie, fretky, mývalové, psíci mývalovití nebo tchoři. Nejčastěji chovaným zvířetem je králík. Podle šetření organizace CAFT (Coalition to Abolish the Fur Trade) je až 50 miliónů králíků zabito každý rok pro kožešinu.

Podmínky na farmách Obvykle divoká zvířata jsou chována (uvězněna) v malých strohých klecích v otřesných podmínkách. Klece jsou celodrátěné nebo někdy mají dřevěné nebo kovové jen postranní stěny. Klece mají i dno drátěné, zvířata se tedy pohybují po celoroštové podlaze, která je odůvodněna snadným odstraněním výkalů. Při chovu činčil je požadováno minimálně jen 25% pevné podlahy. Zvířata jsou chována celoročně venku za každého extrémního počasí, mimo činčil, které bývají chované v uzavřených prostorách (garáže, sklepy a podobně).

Rozměry klecí Rozměry klecí se liší podle legislativ nebo vyhlášek zemí v nichž jsou zvířata chovaná, podle druhu zvířat a počtu umístěných zvířat v kleci. Norci se většinou chovají po několika jedincích nebo jednotlivě. Podle české vyhlášky by na dospělého norka měl připadat životní prostor jen 2550 cm2, ale v praxi se stává, že jsou na tomto prostoru chováni i dva dospělí norci. Stejný životní prostor platí i pro samici s mláďaty po odstavu i pro dvě mláďata po odstavu. Rozměry klecí pro norky, včetně budníku, by se tedy podle české vyhlášky měly pohybovat jen okolo šířky 30 cm s výškou 70 cm. Lišky se většinou chovají po jedné nebo dvou v kleci. Na jednu dospělou lišku připadá životní prostor 8000 cm2, pro matku s mláďaty 20 000 cm2 a pro mláďata po odstavu (max. dvě) 12 000 cm2. Minimální výška klecí je jen 70 cm. Pro jednu dospělou činčilu a jednu samici s mláďaty do odstavu česká vyhláška požaduje, aby připadal životní prostor 5000 cm2, pro jedno mládě po odstavu pak 3000 cm2. Minimální výška klece pro činčily je 100 cm. Na území Slovenské republiky budou rozměry klecí pro jednotlivé druhy zvířat pravděpodobně obdobné.

Potrava na farmách Tzv. kožešinovým zvířatům (mimo býložravcům) se podává potrava v podobě rozemleté hmoty smíchané z jatečního odpadu a obilovin, někdy i prošlých vajec a zkažených sýrů, která těžko nahradí pestrou stravu, kterou by měla zvířata ve volné přírodě. V některých zemích na některých farmách se dokonce používají do tzv. krmných směsí zvířata, která byla chována pro kožešinu. Zvířata tedy mohou dostávat v podobě rozemletého masa zástupce svého vlastního druhu, kteří navíc někdy byli jejich sousedy na farmě. Liškám se potrava podává na plechové desky připevněné zvenku ke kleci, takže je k potravě přístup možný pouze přes drátěná oka klece nebo mříže. Norkům je potrava nejčastěji umístěna na drátěná oka nebo mříže horní části klece a také k ní tedy mají přístup jen přes drátěná oka nebo mříže. Zvířata na farmách dostávají jídlo jednou denně a navíc se zbytky jídla z předešlého dne neodstraňují. Často proto zvířata trpí střevními parazity. Nejsou ani ojedinělé případy, kdy se zvířata otráví nebo přiotráví zkaženou stravou, mají z otravy různé zažívací potíže nebo umírají v bolestech několik dní. Pitná voda na farmách bývá značně zakalená, znečištěná nebo v zimním období zmrzlá, což je příčinou, že zvířata jsou někdy bez vody více dnů.

Abnormality V důsledku šlechtění za účelem různých barev kožešin se u zvířat vyvinuly různé abnormality. Například bílí norci bývají slepí. Jinými abnormalitami jsou anémie (chudokrevnost), hluchota, nervové poruchy nebo náchylnost k infekčním chorobám. Klecové šílenství V důsledku špatných životních podmínek zvířat na farmách a skutečnosti, že zvířata chovaná nejčastěji na farmách jsou vskutku divoká, dochází velmi často k úplnému zešílení zvířat, které se nejčastěji projevuje stereotypním chováním, kanibalismem a jinými poruchami chování.

Stereotypní chování jsou neustále se opakující pohyby, jako jsou neustále otáčení se, neustálé škrabání klece (zejména u lišek), neustálé poskakování, přešlapování tam a zpět nebo skákání proti stěnám klece u norků.

Sebepoškozování se projevu tím, že si zvířata sama sobě okusují ocasy, vytrhávají, vykousávají si srst nebo se jinak obdobně sebe-poškozují.

Kanibalismus se projevuje vzájemným okusováním různých částí těla (např. uší nebo ocasů). V případě chovu matky s mláďaty dochází k pojídání vlastních mláďat matkou.

Zranění a choroby Zvířata na farmách mají často velmi otřesná fyzická zranění. Otevřené, hnisající rány (někdy až odkryté kosti), zlomeniny končetin, amputace končetin nejsou ojedinělé. Mezi choroby, které postihují zvířata na farmách patří zanícené oči, slepota, infekce uší nebo zažívací problémy a střevní parazité. Choroby jsou často příčinou pomalé a bolestivé smrti zvířat. Zranění jsou většinou způsobena celoroštovou (celodrátěnou) podlahou nebo kvůli poruchám chování. Nedostatek veterinární péče bývá také příčinou všech bolestivých nebo smrtících chorob.

Délka života na farmách Norci se většinou zabíjejí ve věku 6 až 7 měsíců života, lišky v 7 měsících života. Norci bývají zabíjeni v průběhu celého roka nebo stejně jako lišky v podzimních měsících, kdy je kožešina nejkvalitnější (říjen, listopad). Ať se jedná o jakýkoliv druh zvířat, vždy se zabíjejí v období, kdy mají srst nejkvalitnější. V případě zvířat chovaných venku se zabíjejí v podzimních měsících, v případě chovu zvířat v uzavřených prostorech (např. činčil) dochází k zabití v průběhu celého roka. V uzavřených prostorách neovlivňuje podnebí kvalitu srsti, ale například u činčil se 4 až 5krát do roka opakuje 2 až 3 týdny dlouhá perioda, kdy je srst nejkvalitnější.

Metody usmrcování Vždy se zvířata usmrcují drastickou metodou, co nejlevnější a nejjednodušší metodou. Mezi nejčastější metody usmrcování patří - zabití elektrickým proudem, projektily pronikajícími do mozku, otrávením strychninem, chloroformem, oxidem uhelnatým, uhličitým či výfukovými zplodinami nebo zabití vykrvácením, zlomením vazu nebo podáním smrtelné injekce (pentobarbital sodný a podobně).

Norci bývají zabiti otravou oxidem uhelnatým nebo uhličitým v plynových komorách či zlomením vazu. Lišky se zabíjejí elektrickým proudem, jedna elektroda je zasunuta do konečníku a druhá dána do tlamy. Někdy se tato procedura opakuje, aby byla liška zcela zabita.

Oběti jednoho kožichu Počet zvířat, která zaplatí životem pro výrobu jednoho kožichu, se liší podle druhu zvířat a podle jejich velikosti. U zvířat velikosti lišky se jedná o 15 až 20 zvířat, u norků a jim velikostí podobných zvířat se jedná o 60 až 80 zvířat a u zvířat velikosti mývalů se jedná o 27 až 30 zvířat. Z většiny zvířat zabitých pro kožešinu však nejsou kožichy, ale jsou z nich vyráběné různé doplňky (trimy, lemy) na kapucích bund, botách, rukavicích nebo kabelkách.

Kožešiny na území ČR/SR V ČR/SR se může obchodovat s kožešinami z tzv. kožešinových zvířat z celé Evropy, tak i z celého světa. Největším producentem kožešin jsou severské země, například Dánsko nebo asijské země, včetně Číny. Čína je jednou ze zemí, kde jsou ty nejhorší životní podmínky zvířat na farmách a jsou zde zabíjena zvířata těmi nejbrutálnějšími způsoby. Podle odhadů až 85% kožešin na trhu po celém světě pochází právě z Číny. Kožešiny z Číny jsou levné, dnes už se není možné spoléhat na to, že oděv z kožešiny zvířat nebo oděv s kožešinovým trimem by měl být cenově levný. Cenově již dnes kožešina zvířat od umělé kožešiny není mnohdy k rozpoznání.

Zákaz chovu Od roku 2003 platí zákaz chovu tzv. kožešinových zvířat ve Velké Británii, od roku 2005 v Rakousku, od roku 2007 v Chorvatsku (s 10letým přechodným obdobím) a od roku 2008 v Bosně a Hercegovině (s 10letým přechodným obdobím). V Holandsku platí zákaz chovu lišek a činčil od roku 2008 (chov norků zde zatím není zakázán). Omezení chovu lišek platí ve Švédsku (od roku 2000 nebyly zaznamenány žádné chovy lišek) a od roku 2009 v Dánsku (s přechodným obdobím 15 let pro chovatele, jejichž profit přesahuje 50% z chovu lišek, a 8 let pro chovatele, jejichž profit je nižší než 50% z chovu lišek). Nepřímý zákaz formou přísných standardů pro chov tzv. kožešinových zvířat platí ve Švýcarsku od roku 1981 (přísné standardy zde chov tzv. kožešinových zvířat prakticky znemožňují). Německo v roce 2006 zpřísnilo standardy pro chov tzv. kožešinových zvířat, které nařizují, aby do deseti let měla všechna zvířata na farmách několika násobně větší klece vybavené podle jejich etologických potřeb, což prakticky znemožňuje jejich chov.

Dopad na životní prostředí Obhájci chovu tzv. kožešinových zvířat často tvrdí, že kožešiny zvířat jsou šetrné k životnímu prostředí, poněvadž jsou přírodním materiálem. Při pohledu na dopady na životní prostředí je ale zřejmé, že pravá kožešina není čistým produktem přírody. Chov tzv. kožešinových zvířat má přímé i nepřímé účinky na životní prostředí. Výkaly zvířat obsahují dusík a fosfor, který způsobují nadměrnou eutrofizaci. Při zpopelňování z kůže stažených těl zvířat nebo z výkalů se do ovzduší uvolňují plyny, které ničí životní prostředí (CO, SO2, NOx, dioxiny, těkavé látky, těžké kovy, aj.). Elektřina a paliva hrají významnou roli při chovu zvířat na farmách - od dopravy krmiv na farmy, při sušení kožešin, přes dopravu kožešin na aukce, k výrobcům, do barvíren a obchodů, až po dovoz ke kupujícímu. Kromě toho musí být kožešiny chemicky ošetřené (formaldehydem a chromem), aby se zabránilo přírodnímu rozkladu. Kožešiny zvířat bývají také různě obarvovány, což sebou přináší další znečišťování životního prostředí.

Lov do pastí Pokud si myslíte, že kruté ocelové čelisťové pasti a jiné nastražené zařízení na zvířata jsou minulostí, zamyslete se znovu. EU sice zakazuje lov zvířat do pastí, ale ve většině zemí po celém světě je lov do pastí stále povolen. Lov do pastí je velmi krutý. Ocelové čelisťové pasti rozdrtí končetiny zvířat a jsou tak bolestivé, že zvířata někdy zmrzačí své vlastní tělo (např. amputací končetiny) ve snaze se osvobodit. Další pasti tzv. Conibear, drtí zvířatům krk a hrudník, přičemž tři až osm minut se v nich dusí. Zvířata chycená do pastí, které jsou nastraženy pod vodou, se topí mučivých devět minut. Často se stává, že pasti nezpůsobují zvířatům smrt přímo, zvířata tak mohou strávit i několik dnů zachycena v pasti předtím než zemřou.

Projekty, koalice a kampaně

Proti srsti – je kampaň vedená českou organizací Svoboda zvířat. Kampaň byla zahájena v roce 1999 a jejím cílem je zákaz chovu tzv. kožešinových zvířat v České republice.

www.protisrsti.cz

Obchod bez kožešin – cílem tohoto mezinárodního projektu je podpora bezkožešinové módy od jejího návrhu až po prodej zákazníkovi. Součástí projektu se tedy mohou stát, jak obchodníci, tak veřejnost.

www.obchodbezkozesin.cz

Fur Free Alliance – je koalice sdružující organizace na ochranu tzv. kožešinových zvířat z celého světa. Koalice má za cíl ukončit zabíjení a vykořisťování zvířat pro jejich kožešinu.
¨
www.infurmation.com

Coalition to Abolish the Fur Trade – vznikla v roce 1990 v USA. V roce 1997 vznikla její pobočka ve Velké Británii, která provedla rozsáhlá šetření pro odhalení obchodu s kožešinami z králíků.

www.rabbitfur.org
www.caft.org.uk

Jak pomoci?
Nejjednodušším způsobem pomoci je bojkot všech kožešinových produktů. 
Pokud nechcete zůstat jen u bojkotu, šiřte informace o utrpení zvířat, kožešinové módě a zapojte se do kampaní za zrušení zabíjení zvířat pro kožešinu.
Můžete také sami tvořit letáky, plakáty a podobně, vylepovat je na veřejná místa, organizovat různé protesty nebo promítání.

Záběry z kožešinových farem

České kožešinové farmy:

http://www.youtube.com/watch?v=a6DD-rQf-U4
http://www.youtube.com/watch?v=GS77_fNAE-Y

http://michalkolesar.net/?p=2208
http://michalkolesar.net/cpg/index.php?cat=5

http://www.protisrsti.cz/zabery-a-fotografie-z-kozesinovych-farem/cr/

Dánské farmy:

http://www.youtube.com/watch?v=JcWx0Y4r1_s

Švédské farmy s norky:

http://vimeo.com/13930829

http://www.sveketmotminkarna.se/horror-revealed-swedish-fur-farms

Norské farmy:

http://www.youtube.com/watch?v=o2i6pocxJO8

http://www.flickr.com/photos/dyrsfrihet/sets/72157615485338679/show

http://www.forbypels.no/pelsfarmene-i-bilder

Finské farmy:

http://www.youtube.com/watch?v=YGixked9EtE

http://vimeo.com/9476403

Španělské farmy:

http://vimeo.com/15961993

http://www.granjasdevisones.es/

http://www.flickr.com/photos/igualdadanimal/collections/72157611836632725/

Čínské farmy:

http://www.petatv.com/tvpopup/Prefs.asp?video=China_Fur_Farm_60secs

http://www.petatv.com/tvpopup/prefs.asp?chgpref=1&ampvideo=china_cruel_fur_industry_peta

http://www.youtube.com/watch?v=QrJ8rWtUTKI

http://www.petatv.com/tvpopup/Prefs.asp?video=china_dog_cat_fur_boards2

Farma s činčilami v USA:

http://www.youtube.com/watch?v=nX_VkgVsUyc

Fur Fraud Investigation:

http://www.youtube.com/watch?v=9XMvkE1Vtcg

Zdroj: (mimo vlastních poznatků)

www.infurmation.com/facts.php
www.protisrsti.cz/situace-ve-svete.htm
www.protisrsti.cz/situace-v-cr.htm
www.slobodazvierat.sk/Na-Slovensku.65.0.html
www.infurmation.com/animals.php
www.rabbitfur.org
www.farma-chinchilla.cz/?lg=cz&ampk=20#h
www.eagri.cz/public/web/file/1715/HZ_Dop_kozes_zv2_1_.pdf
Vyhláška MP SR č. 230 / 1998 Z. z.
www.vixey.cz/farmy.htm
michalkolesar.net/cpg/index.php?cat=5

Zdroj fotek:

http://www.flickr.com/photos/igualdadanimal/collections/72157611836632725/

http://michalkolesar.net/cpg/index.php?cat=5

Odkazy zobrazeny dne 5.4. 2012