středa 9. května 2012

Oběti vaječného průmyslu

Je jasné, že dnes drtivá většina kuřátek se již nelíhne do slámy, ale rodí se bez matky osamoceně v umělých líhních. Sama intenzivní velkovýroba uvádí, že intenzivní velkovýroba vajec je nemyslitelná bez umělého líhnutí drůbeže. Kapacita líhní může být až 100 tisíc násadových vajec i více.

V líhních se z poloviny vajec líhnou slepičky a z druhé poloviny kohoutci. Kuřátka jsou proto ihned po narození rozdělena na kohoutky a zdravé a hendikepované slepičky. Tato procedura se nazývá sexování. Při sexování jsou používány drastické metody, při nichž jsou kohoutci, spolu s hendikepovanými slepičkami doslova naházeni na běžící pás, který je zakončen zařízením z rychle rotujícími břity nebo plynovou komorou.

Odůvodněním zabíjení kohoutků a hendikepovaných slepiček je, že jsou pro vaječný průmysl nepotřební.

Jestliže je běžící pás zakončen rychle rotujícími břity, kuřátka jsou rozemleta zaživa, pokud je pás zakončen plynovou komorou, kuřátka umírají udušením oxidem uhličitým. Dušení oxidem uhličitým trvá až 30 sekund a znalecké posudky hovoří o problémech s dýcháním, stresu a strachu ze smrti.

Když se v plynové komoře hromadí těla kuřátek, je možné a ne ojedinělé, že se kuřátka na vrcholu, a nejen na vrcholu nahromaděných mrtvých těl neudusí zcela nebo se jen přidusí či omráčí a musejí být znovu tzv. doplynována v jiné plynové komoře, nebo umírají hodiny nebo i dny v kontejneru v hromadě nebo na hromadě mrtvých sourozenců a sourozenkyň.

Každý rok je v líhních Evropské Unie zabito přes 280 miliónů kuřátek. Důvodem zabíjení kohoutků a hendikepovaných slepiček je, že jsou pro vaječný průmysl nepotřební.

Kuřátka, která se narodila jako zdravé slepičky, jsou rozvezena do chovů, kde jsou držena dokud nezačínají snášet vejce, což je v rozmezí čtyř až šesti měsíců. Poté se narvána v bednách či klecích transportují do intenzivních chovů, chovů „ekologického“ zemědělství nebo se prodají drobným chovatelům. V této době se mladé slepičky stávají chovanými za účelem produkce vajec tzv. nosnicemi.

„Nosnice“ byly vytvořeny genetickou selekcí, šlechtitelským procesem křížením různých linií. Původně slepice nesly 6 až 12 vajec ve dvou až třech cyklech ročně, genetická selekce však zapříčinila, že dnešní slepice snášejí více než 300 vajec za jediný rok. Genetická selekce se samozřejmě neobejde bez vlivu na zdraví slepic. Všechen vápník z těl slepic vezmou skořápky vajec. Toto má za následek, že slepice často trpí osteoporózou.

V drtivé většině se slepice chovají v intenzivních chovech. Zde se jejich každodenní realitou stává bída, bolest a trápení v klecích. Tento způsob chovu je nejlevnější a proto nejběžnější. Pro slepice zdrcující.

V České republice je ročně chováno 9 až 10 milionů nosnic, v celé EU kolem 350 miliónů nosnic. Zhruba 97% slepic z chovů intenzivního zemědělství živoří v klecích, necelá 3% slepic živoří na podestýlce v halách.

Od roku 2012 přichází v Evropské unii v platnost zákon, který zakazuje chov slepic v tzv. neobohacených klecích a zavádí chov v tzv. obohacených klecích.

„Neobohacené“ klece jsou rozměrů  nepřesahující 550 cm2 prostoru na jednu slepici, což je menší prostor než list papíru formátu A4. Formát A4 má 623,7 cm2. „Obohacené“ klece mají rozměry 750 cm2 prostoru na jednu nosnici, z toho  je ale pouze 600 cm2 „využitelné“ plochy na jednu nosnici, zbytek  představuje společné prostory jako je hnízdící box apod.

Slepice v „obohacených“ klecích nemohou  projevovat své přirozené etologické potřeby. Mezi tyto potřeby patří shánění potravy, tělesný pohyb, úprava peří, popelení a stavění hnízda. V klecích si ani křídla a nohy nemohou protáhnout.

Mezi zranění, kterými jsou slepice v klecích postihnuty patří především zlámané nohy či zlámaná křídla, a také otevřené rány, které bývají  příčinou infekce.

Při podestýlkovým chovu, slepice žijí v přeplněných temných halách bez  klecí, kde i na  devět slepic připadá životní prostor m2. V těchto chovech, stejně tak jako v klecových chovech, se běžně vyskytují mrtvá těla nosnic v různých stádiích rozkladu, včetně  nemocných a zraněných či infekcí postižených ptáků. Pro majitelé chovů je z úsporných důvodů výhodnější, když neléčí zraněné a nemocné nebo je vybíjejí. Jediným „pozitivem“ podestýlkového chovu je, že se zde slepice mohou popelit a hrabat, nicméně život slepic je i v podestýlkových chovech tvořen z bídy, bolesti a trápení.

V klecových chovech i v podestýlkových  chovech, kde slabší nemají možnost vyhnout se silnějším či se těžko slabší vyhýbají silnějším, a kde je silně narušena sociální hierarchie slepic, slepice často zešílejí a uklovají se k smrti. Uchylují se tedy ke kanibalismu. Aby se omezila možnost propuknutí kanibalismu, slepice se mrzačí bolestivou metodou tzv. kauterizace zobáku. Při kauterizaci zobáku se pomocí rozžhavené čepele nosnicím odřezává špička zobáku, která je plná nervových zakončeních. Kauterizace zobáku je mimojiné i ukázkou toho k jakým absurditám lze dospět vylepšováním welfare.

Ačkoliv jsou „ekologické“ chovy všelijak vyzdvihovány, nejsou žádný zázrak. Tak jako v klecových chovech nebo podestýlkových, jsou v k vidění nemocné, umírající a mrtvé slepice mezi zdravými a živými, které je pro majitele farem výhodnější vybíjet nebo je nechat  nemocnými či zraněnými. V jednom  „ekologickém“ covu může být chováno i 3000 slepic, přičemž na  šest slepic může připadat prostor jen m2. A i při tomto způsobu chovu, se může podstatná část života slepic odehrávat v hale. „Ekologické“ chovy jsou v konečném důsledku  vstřícnější spotřebitelům, než-li samotným slepicím.

Ať slepice pocházející z „ekologických“, podestýlkových nebo klecových chovů, končí na stejných jatkách (pokud je někdo nevykoupí) po roce snášení. V této době jsou slepice tzv. vynesené a proto pro průmyslu nepotřebné. Vynesené jsou v době, kdy začíná druhý  snášecí cyklus a slepice se přepeřují. Při přepeřování „nosnice“ nesnáší, čím pro průmysl není chov finančně výhodný.

Na jatka jsou slepice transportovány nacpané v přepravních bednách. Transport může trvat  i 12 hodin, a slepice jsou při něm bez vody a potravy. Mnohdy cesta na jatka je jedinou  příležitostí v životě, kdy slepice mohou spatřit denní světlo, především ty z klecových či podestýlkových chovů.

Na jatkách jsou slepice pověšeny na hák za jejich křehké nohy. Tohle sebou může přinést utrpení, poněvadž vyděšené slepice se snaží z háku vymknout, přičemž si mohou polámat kosti v nohou. Slepice pověšené na háku projedou hlavou elektrifikovanou vodou, která je má omráčit. Může stát, že slepice u kádě s elektrifikovanou vodou zvedne hlavu a následně ji bude odříznuta hlava mechanizovaně nebo pracovníkem jatek bez omráčení.

Vzhledem k rychlosti  a počtu zabíjených slepic na jatkách, může dojít i k  tomu, že slepicím není hlava odříznuta vůbec nebo mají jen lehce naříznutý krk, ony živé poté dojedou až k nádržím pro odstranění peří, kde mohou být opařeny zaživa.

Slepice jsou inteligentní  a vnímavé bytosti

Pokud si myslíte, že slepice  jsou bezduché kanibalky, pak na to zapomeňte. Slepice jsou inteligentní bytosti, cítí bolest stejně jako savci, jsou schopné empatie a mazané obdobně jako člověk.

Studie z Bristolské univerzity - kdy byla kuřátka stresována (např.  ofukováním  vzduchem) a sledovaly se reakce dospělých slepic - ukázala, že dospělé slepice reagovaly na znepokojení kuřátek zrychlením srdečního tepu, poklesem teploty očí či zvýšenou pozorností a zvukovými projevy směrem ke kuřátkům. Toto se ukázalo jako jasný důkaz toho, že slepice vykazují jeden ze základních prvků empatie - schopnost vnímat, vžít se a  sdílet emocionální stavy jiných.

Studie Dr. K-Lynn Smitha a profesora  psychologie Dr. Chrise Evanse z australské Macquarie University líčí slepice jako sociální a inteligentní bytosti, které se přisbůsobují tomu co říkat v závislosti na tom, kdo je poslouchá (jaká jiná slepice je poslouchá). Dr. Smith  říká, že slepice žijí v prostředí, kde se soutěží o jídlo, přístřeší a přátelé čím se stávají mazané jako lidé.

Studie s názvem Sentient Chickens: The Scientific Case for Improved  Standards zjistila, že slepice mohou používat zvuky a gesta k sdělování informací o jejich vnějším prostředí. „Jestliže kohout  najde jídlo, může zavolat a udělat řadu pohybů, a jiná slepice  si na to řekne: Aha, ten kohout našel jídlo.“  říká Smith. 

Dr. Chris Evans říká: „Slepice žijí ve stálých  sociálních skupinách. Jsou schopné se navzájem rozpoznávat  podle obličeje. Mají 24 různých  výkřiků, kterými si navzájem  předávají množství informací mezi sebou,  včetně různých  poplašných hlášení v závislosti na tom, zda se jedná o  predátora  putujícího po zemi nebo po vodě. Slepice jsou dobré v řešení  problémů. Jako trik na konferencích mám občas seznam těchto  atributů,  bez zmínek o slepicích a lidé si myslí, že mluvím  o opicích." a pokračuje: "Snad  nejpřesvědčivější  fascinující schopnost slepic je pochopení, že objekt,  který  je jim vzat a skryt, přesto stále existuje. To je nad chápání  malých dětí.“

Zdroj: „Umělé líhnutí drůbeže“  http://cs.wikipedia.org/wiki/Umělé_líhnutí_drůbeže

„Náš denní chléb“  http://youtu.be/WplYvH-2-gQ (šestá minuta a více) nebo http://youtu.be/KL2HZBJ37m0

„Plynování kohoutků“ http://youtu.be/5c9wF214b0c

„Kur domácí“ http://cs.wikipedia.org/wiki/Kur_domácí

„Klecový chov klesá, ale stále je dominantní“ http://www.animal-health-online.de/gross/2010/06/11/eu-kaefighaltung-ruecklaeufig-aber-noch-dominierend/14100/

„V EU i nadále dominují klece“ http://www.animal-health-online.de/gross/2009/08/27/mehr-als-75-legehennenhaltung-in-der-eu-weiterhin-von-kaefighaltung-dominiert/11287/

„Jak je to se slepicemi a vejci“ http://www.agronavigator.cz/service.asp?act=print&val=72039

„Michal Kolesár - Zlomená křídla“ http://www.youtube.com/watch?v=T-EUMr88cR0

„Vejce z klece“ http://www.spolecnostprozvirata.cz/data/VEJCE%20Z%20KLECE%20-%20preklad%20Laid%20Bare.pdf

„Co si počneme se slepicemi“ http://www.agroweb.cz/Co-si-pocit-se-slepicemi__s43x14372.html

„O ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb“ http://www.biokont.cz/images/z242nr834nk889-710_web1.pdf

„Nařízení rady (ES) č. 1/2005“ http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:2005R0001:20050125:CS:PDF

„Objeveny základní prvky empatie u slepic“ http://www.physorg.com/news/2011-03-foundations-empathy-chicken.html

„Slepice nejsou hloupé“ http://www.globalanimal.org/2011/03/23/cluck-you-chickens-arent-dumb/11446/

„Inteligence slepic“ http://www.chickenindustry.com/cfi/intelligence/

Odkazy zobrazeny 9.5. 2012.

úterý 8. května 2012

Vivisekční laboratoř Covance

Reportáž z tajného vyšetřování v německé laboratoři Covance. V této laboratoři, která je jednou z největších v Evropě, jsou primáti využíváni k testování chemikálií a dalšímu výzkumu.

Záznam ukazuje makaky s těžkými poruchami chování v malých klecích, surové a zesměšňující zacházení, například když personál tančí s opicemi jako s panenkami do rytmu diskotékové hudby, bití a nadávání, když se zvířata brání násilnému krmení nebo odběrům krve apod.


BUAV: Undercover Investigation at Covance (CZ - subtitles) from Vivisekce info on Vimeo.

"Videofilm, kde je vidět, jak se s těmito bezmocnými zvířaty zachází, tato brutalita, bezcitnost, žertovné trhání, vtipkování a smích, zcela bez jakéhokoliv respektu, jako by nakládali s věcmi, jako s věcmi bez života, to vše mě těžce šokovalo. Příšerně mě to rozzuřilo a něco se musí proti tomuto udělat. Nevím, zda lidé, kteří rozhodují, zda něco takového může být povoleno nebo ne, se mohou na tento film podívat, aniž by řekli - musíme to bezpodmínečně ihned zastavit." Jane Goodall

čtvrtek 3. května 2012

Vivisekce je vědeckým podvodem

Vivisekce (z latinských slov „vivus“ a „sectius“ - „řezat“ a „živé“ ) je definována jako operace provedena na živém organismu pro pokusné či výzkumné účely, stejně tak jsou vivisekcí toxikologické testy na živém organismu, nebo může být pojmem vivisekce definována pokusná, toxikologická či výzkumná laboratoř kde se provádí operace či testy na živém organismu pro pokusné nebo výzkumné účely. 

Vivisekce na zvířatech je údajně nezbytně nutná k tomu, aby byly produkty, které používáme bezpečné a abychom byli schopni nalézat nové léčebné postupy pro nemocné. Tvrdí se, že vivisekce na zvířatech je zásadně důležitá, protože k vývoji léků je nutné mít k dispozici celý organismus.

V otázce etické spornosti zastánci vivisekce na zvířatech nejčastěji demagogicky odpovídají: „Co myslíte, že je důležitější? Život vašich bližních nebo život tzv. laboratorní krysy, králíka či psa?“. Demagogická odpověď odpůrce vivisekce může být: „Co myslíte, že je důležitější? Život vašich bližních nebo život vašich sousedů?“. Otázkou však není, zda si vybrat mezi životem lidským nebo jiných zvířat, ale zda si vybrat mezi dobrou a špatnou vědou. Věda založená na vyhledávání léčebných postupů pro nemocné skrze mrzačení jiných nemůže být dobrou vědou.

Oběti vivisekce jsou vždy slabší, které/kteří nejsou schopny/schopni obrany mocných. Ať se jedná o neschopnost obrany nelidských bytostí vůči moci lidí, nebo neschopnost obrany některých lidí (viz. Tuskegee syfilis experiment, Guinea Pig Kids nebo Grudziadz a 21 mrtvých bezdomovců při testování vakcíny proti H5N1) před mocí lidí z farmaceutických či chemických firem, vládních a zdravotnických organizací či institucí apod.

Vivisekci na zvířatech neodporuje „pouze“ etické hledisko, ale i hledisko vědecké. Z vědeckého hlediska neexistuje žádná bytost, na níž by bylo možno experimentovat ve prospěch jiné, jak se to snaží v obráceném smyslu dokázat zastánci vivisekce - každá bytost se od jiné liší. Reakce na různé látky se liší s věkem, mezi pohlavími, etniky a dokonce i mezi členy rodiny. Každý jsme jiný, ale nejsme od sebe navzájem tak odlišní, jako jsme od nelidských bytostí. Rozdíly mezi člověkem a jiným zvířetem jsou tak velké, že vykazují pouze riskantní analogie.

92% potencionálních léčiv, která jsou po testování na zvířatech prohlášena za bezpečná a účinná, neprojde klinickými testy na lidech(1), buď kvůli nedostatečné účinnosti nebo kvůli nežádoucím vedlejším účinkům.

Vývoj penicilinu, prvního antibiotika na světě, trval přes deset let kvůli nepříznivým výsledkům pokusů na králících. Kdyby byl testován na morčatech, která zabíjí, nemusel být vyvinut nikdy. Sir Alexander Fleming podotkl: „Ještě štěstí, že jsme v roce 1940 pokusy na zvířatech ještě nedělali, protože v takovém případě by penicilin zřejmě nikdy nezískal licenci, a celý výzkum a vývoj antibiotik by se zastavil.“ .(2) Pokud by vývoj léků závisel na vivisekci na zvířatech, tak je tomu dnes, stejně jako penicilinu by nebylo inzulinu, aspirinu, ibubrufenu aj. Na jisté druhy zvířat, na nichž se provádí pokusy, mají totiž tyto léčiva velmi drastický dopad - aspirin způsobuje rození deformovaných mláďat u krys, opic, prasat, psů, insulin je příčinou deformací u králíků a myší atd.

Dr. Albert Sabin, který vynalezl očkovací látku proti obrně, přísahal, že její vynález „trval dlouho kvůli chybné představě o lidské chorobě, a to na základě zavádějících experimentálních modelů této choroby u opic.“ (3) či Dr. Richard Klausner, bývalý ředitel amerického Národního rakovinového institutu (NCI) vyslovil: „Dějiny výzkumu rakoviny jsou ve skutečnosti dějinami léčby rakoviny u myší. Léčili jsme rakovinu u myší po desítky let, ale u lidí to nedokážeme.". NCI se také domnívá, že „ve skutečnosti jsme některé léky proti rakovině zavrhli, protože se u myší ukázaly jako neefektivní.“. (4)

Nebezpečnost látek testovaných na jiných zvířatech na lidské zdraví se projevila v četných případech. Léky předepisované po mozkových příhodách (např. Cerestat, MaxiPost, Zendra, Lotrafiban, Gavestinel, Nimodipine, Clomethiazole (5)) a považovaných za neškodné a účinné díky pokusům na zvířatech ve skutečnosti zabily či ublížily lidským pacientům při klinických studiích.

Vioxx®, lék proti artritidě, byl stažen z prodeje na celém světě v září roku 2004, protože jen v USA zapříčinil 140 000 srdečních infarktů a mozkových příhod. Přitom ve fázi testování se zdál neškodný a srdcím zvířat dokonce prospěšný. Náměstek ředitele pro bezpečnost americké Správy pro potraviny a léčiva (Food and Drug Administration (FDA)) situaci popsal jako „největší katastrofu co se týče bezpečnosti léků ve světové historii“. (6)

Hormonální substituční terapie (HRT), předepisovaná mnoha milionům žen, snižuje riziko srdečního infarktu a mozkové příhody u opic. Ženám se riziko naopak značně zvýšilo. Předseda Německého výboru pro bezpečnost léčiv označil HRT za „nový Thalidomid“. Odhad HRT způsobila v posledních 10 letech 20 000 případů rakoviny prsu a několik tisíc případů infarktů a mrtvic jen ve Velké Brtánii. (7)

Thalidomid, který na počátku 60. let způsobil vrozené defekty u více než 10 000 dětí, způsobuje tytéž jen u několika málo dalších živočišných druhů. James Schardein, nestor v oblasti studií vrozených defektů, řekl: „Thalidomid byl testován na asi deseti druzích krys, patnácti druzích myší, jedenácti plemenech králíků, dvou plemenech psů, třech druzích křečků, osmi druzích primátů a na několika dalších, od sebe tak odlišných živočišných druzích, jako jsou kočky, pásovci, morčata, divoká prasata a fretky. Teratogenní účinky se objevily pouze příležitostně.“. (8) Ironií je, že pokud by byl Thalidomid, jehož vedlejší účinky učinily z pokusů na zvířatech nutnost, hodnocen pouze na základě jejich výsledků, byl by dnes zřejmě stále schválen.

Mexaform® celosvětově zmrzačil více než 200 000 lidí, Trasylol® zvyšoval o padesát procent riziko úmrtí než užívání jiných léků, nebo TGN1412 nový lék při klinických studiích způsobil lidským dobrovolníkům vícečetné selhání orgánů a to i přesto, že dávka více než 500krát vyšší, než jaká byla podána lidským dobrovolníkům, byla předtím aplikována makakům a to bez zaznamenaných vedlejších účinků. (9)

Kvůli každému produktu umírá tisíce zvířat. Většina těchto testovaných produktů nijak nepřispívá k rozvoji medicíny, ani lidstva. Jen v Německu je na trhu dostupných 60 000 léků. Mnoho z nich je identických, a jsou pouze vyrobeny a prodávány pod jinými jmény. Podle WHO (World Health Organisation - Světové zdravotnické organizace) je ve skutečnosti pouze 325 léčiv opravdu nezbytných. (10)

Včetně skutečnosti, že pokusy na zvířatech jsou pro některé/některý jejich kariérou a nemalými zisky, klíčovým faktem proč se stále provádějí je, že data, získaná při pokusech na zvířatech, poskytují ochranu před zodpovědností v případě, že by nějaký lék člověka zranil či zabil. Společnost, která na zvířatech testuje svůj produkt prokáže, že prováděla pokusy podle přesných postupů a pravidel a bude tvrdit, že udělala vše pro to, aby se nepřihodila žádná tragédie. Tímto způsobem minimalizuje jakýkoliv postih.

Britská horní sněmovna (k testu toxicity po opakované dávce) uvedla: "Lepší metoda (testovaní) by mohla být v podstatě zamítnuta, protože dává přesný výsledek (přesnou předpověď účinku na lidské zdraví) častěji, než stávající testy na zvířatech.". (11)

Pokusy na zvířatech jsou ve farmaceutickém či chemickém průmyslu oblíbené také proto, že mohou být použity k dokázání téměř čehokoli, co je potřeba, záleží jen na použitém druhu zvířat a způsobu provedení testů. Kladení důrazu na data, získaná při pokusech na zvířatech, dovoluje farmaceutickým společnostem, aby se vyhýbaly výdajům, které by správně měly investovat do klinických studií. Od poloviny 20. století tvrdí lékaři, že klinické studie by měly zahrnovat více osob, trvat delší dobu a používat „vzorky“ ze širšího spektra společnosti, nejen mladé bílé muže, jak je obvyklé. Ženy obvykle do studií zahrnovány nejsou pro případ, že by mohly být těhotné; společnost by poté byla učiněna zodpovědnou za jakýkoli neočekávaný vrozený defekt u dítěte. Často studie nezahrnují ani pacienty, pro které je lék vyvíjen.

Konec testů na zvířatech neznamená konec lékařského výzkumu. Naopak, zaměřit výzkum na lidi např. v oblastech epidemiologie, klinického výzkumu, výzkumu bezpečnosti a zdraví v závislosti na zaměstnání nebo tzv. sociální medicíny by vedlo ke skutečnému lékařskému pokroku. Výzkumné metody bez použití ostatních zvířat, které využívají lidské buňky a tkáně v kombinaci se speciálními počítačovými programy, moderní zobrazovací techniky nebo tzv. mikrodávky přináší přesné a směrodatné výsledky, na rozdíl od pokusů na ostatních zvířatech. Sofistikované počítačové programy jsou schopné podat informace o struktuře, účincích a toxicitě látek, jakými jsou nové léky a chemikálie. Mikročipy kombinují výhody počítačů a metod in-vitro - v systému miniaturních kanálků a komůrek jsou mikročipy osídleny lidskými buňkami z různých orgánů. Takto je možné testovat účinky látek na jednotlivé orgány, jakož i sledovat, jak jsou látky metabolizovány a zda jsou při jejich metabolizování produkovány toxické odpadní produkty.

Dr. Bernhard Rambeck, vědec v oblasti epilepsie, člen výboru organizace Lékaři proti pokusům na zvířatech zdůrazňuje: „Neměřitelné škody, které medicína utrpěla díky pokusům na zvířatech, spočívají v nekonečném zdůrazňování přírodně–vědeckého úhlu pohledu při současném potlačování a zanedbávání psychických aspektů zdraví a nemocí člověka. Nikdo nezpochybňuje, že přírodní vědy dokážou vysvětlit důležité mechanismy ve fungování člověka a zvířete. Chybný závěr, který se prosadil díky výzkumu založenému na pokusech na zvířatech, spočívá ale ve víře, že pro pochopení zdraví a nemocí jsou směrodatné jen aspekty vysvětlitelné přírodními vědami a materiálně uchopitelné. Tento závěr vedl k tomu, že současná medicína přes gigantické investice a obrovský nárůst znalostí detailů tápe kolem jádra problému a v boji s civilizačními a masovými chorobami jen přešlapuje na místě.“...pokračování...„Zavedení pokusů na zvířatech a s tím spojený nástup přírodních věd přesunuly těžiště medicíny od idey léčení k mechanistickým představám o opravě defektních orgánů. V původním smyslu bylo léčení spojováno s komplexními aspekty, které zahrnovaly tělo i duši. V protikladu k tomu je dnešní medicínou uznáváno léčení jen tehdy, pokud zapadne do rámce definovaného přírodními vědami. Ale odkud vlastně víme, že je možné léčbu komplexně uchopit jen skrze běžnou fyzikálně definovanou realitu?“. (12)

Řada signálů poukazuje na to, že současně praktikovaná medicína dosáhla v každém ohledu svých hranic a řadou lékařů i pacientů je hodnocena jako dále nevýhodná, nebezpečná a s ohledem na významné masové choroby i neefektivní. Pokud lidstvo přežije globální problémy naší doby, mohla by se komplexní medicína při ohleduplném zařazení poznatků z přírodních věd stát dědicem tradičních a nekonvenčních lékařských postupů. Pokusy na zvířatech při tom nebudou hrát další roli a zaniknou jako vražedný omyl historie lékařství. (12)  

Zdroj: (1) Harding, A. More compounds failing phase I. FDA chief warns that high drug attrition rate is pushing up the cost of drug development. The Scientist, August 6th 2004

NHP Study: Evidence from Europeans for Medical Progress and Antidote-Europe, Safer Medicines Campaign, pg 1, accessed February 2009 - http://www.safermedicines.org/news/primate_inquiry_submission.pdf

(2) Science 1996; 273:1856-61 103 či Sacred Cows and Golden Geese: The Human Cost of Experiments on Animals str. 73

(3) Sabin, Albert, MD statement before the subcommittee on Hospitals and Health Care, Committee on Veterans Affairs, House of Representatives, April 26, 1984 serial str. 98-48.

(4) Frequently Asked Questions - http://www.safermedicines.org/faqs/faq10.shtml Quotes from Doctors & Researchers - http://www.safermedicines.org/quotes/cancer.shtml

(5) Globalization and Animal Law: Comparative Law, International Law and International Trade str.128

(6) FDA is incapable of protecting US “against another Vioxx” - http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC534432/

(7) A second chance for hormone replacement therapy? - http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1326430/ The Rise and Fall of Estrogen Therapy: The History of HRT - http://leda.law.harvard.edu/leda/data/711/Rothenberg05.pdf str.65

(8) Schardein, JL, Drugs as Teratogens, 1976 and Schardein, JL, Chemically Induced Birth Defects, Marcel Dekker 1985

(9) J.U. Schnurrer, J.C. Frölich: Zur Häufigkeit und Vermeidbarkeit von tödlichen unerwünschten Arzneimittelwirkungen. Der Internist 2003; 44, 889-895

(10) World Health Organisation, press release 4.9.2002 (WHO releases first global reference guide on safe and effective use of essential medicines) - http://www.who.int/mediacentre/news/releases/who67/en/index.html

(11) House of Lords (2002) Select Committee on Animals in Scientific Procedures: Toxicology Working Group report

(12) Die Rolle des Tierexperiments in der Medizin - Dr. Bernhard Rambeck - http://www.aerzte-gegen-tierversuche.de/infos/humanmedizin/103-die-rolle-des-tierexperiments-in-der-medizin.html  

Další zdroj: Homeless people die after bird flu vaccine trial in Poland - http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/poland/2235676/Homeless-people-die-after-bird-flu-vaccine-trial-in-Poland.html

Tuskegee syphilis experiment - http://en.wikipedia.org/wiki/Tuskegee_syphilis_experiment

New York's HIV experiment - http://news.bbc.co.uk/2/hi/programmes/this_world/4038375.stm

Guinea Pig Kids - http://guineapigkids.com/

Der Mythos vom Tierversuch - Dr. Bernhard Rambeck - http://www.aerzte-gegen-tierversuche.de/infos/allgemein/12-der-mythos-vom-tierversuch.html

Researchers Propose Reason For Severe Side-Effects Of Clinical Trial That Caused Multiple Organ Failure In Human Volunteers - http://www.sciencedaily.com/releases/2007/01/070125093227.htm

Proč nejsou pokusy na zvířatech nutné - http://www.svobodazvirat.cz/novinky/proc-nejsou-pokusy-na-zviratech-nutne.htm

Odkazy zobrazeny dne 7.5.2012.