pátek 20. listopadu 2015

Novější údaje

„Mléčná produkce, resp. ekonomický zisk s ní související, je hlavním důvodem chovu dojných plemen skotu.“ - https://www.crvcz.cz/service/produkce/

V článku o chovu tzv. dojnic v České Republice (http://antispeciesista.blogspot.cz/2012/04/za-zdmi-mlekarenskeho-prumyslu.html) a s tím spojeného byly upraveny některé údaje za novější. Článku ani po třech letech, kdy byl napsán, nic neubírá na aktuálnosti.

čtvrtek 19. listopadu 2015

Vědecký argument proti pokusům na zvířatech

Překlad článku „The scientific case against animal experiments“ od německých Lékařů proti pokusům na zvířatech. Článek je velmi dobrým nastíněním toho, že pro odmítnutí pokusů na zvířatech nejsou jen etické důvody, ale také vědecké důvody a bezpečí našeho lidského zdraví.

Vědecký argument proti pokusům na zvířatech


Mnoho lidí, kteří oponují vivisekci, tak dělají z morálních důvodů, když poukazují na její krutost. Ale argumentace proti pokusům na zvířatech je posílena vědeckými argumenty. Je to tak proto, že lidé a zvířata jsou odlišní v tom, jak jejich těla fungují a v jejich reakci na medikamenty a nemoci.

Pokud by pokusy na zvířatech byly dobrou vědou, lidé by chodili k veterináři spíše než k lékaři, pokud by se cítili nemocní! Ve skutečnosti je vivisekce nevědecký přístup lékařství kvůli konstantnímu riziku chybných výsledků.

Klinická pozorování

Lékaři již dlouhou dobu vědí, že lidské nemoci mohou být velmi odlišných forem, když se uměle vyvolávají zvířatům. Při průzkumu cholery v 80. letech 19. století německý výzkumník Robert Koch opakovaně selhával při vyvolání nemoci zvířatům. (1) Byl nucen se spoléhat na klinická pozorování skutečných případů lidské cholery a ve výsledku se mu podařilo izolovat zodpovědné bakterie a zjistit, jak se přenášely.

Jiným famózním argumentem je žlutá zimnice. V roce 1990 vědci provedli pokus na sobě, protože nebylo známé žádné zvíře náchylné k této nemoci. Byli tak schopni dokázat, že žlutá zimnice je přenášena komáry a navrhnout preventivní opatření. (2)

Zápal plic je jinou nemocí, při níž původci nejsou obecně škodliví laboratorním zvířatům. (3) Vědci byli také neschopni vyvolat AIDS zvířatům. U blízkých druhů jako je šimpanz se nerozvinula nemoc, když byli HIV naočkováni. (4)

Uměle vyvolané nemoci

Dokonce v případech, kdy symptomy indukované u zvířat odpovídají těm zjištěným u lidských pacientů, mohou zde být stále základní rozdíly ve fyziologii a chemii těla, která narušuje experimentální zjištění.

Příkladem je výzkum v oblasti mrtvice, kde je tento stav vyvoláván zvířatům blokováním krevních cév v mozku. Ačkoliv u zvířat existuje podoba této nemoci, pokusy na zvířatech jsou zavádějící. Z 25 nalezených léčiv užitečných při léčení zvířat s uměle vyvolanou mrtvicí v posledních deseti letech, se žádné neosvědčilo být účinné v klinické praxi. (5) V lednovém čísle ročníku 1990 lékařského magazínu Stroke vědci z Mayo Clinic ve Spojených státech dospěli k závěru, že „podstatné odpovědi na mnoho našich otázek při léčbě mrtvice neleží v pokračující snaze dokonalého modelu lidského stavu u zvířat, ale spíše ve vývoji technik umožnující studovat... živé lidi.“

Další nemocí, kde uměle vyvolaný stav u zvířat má podobnosti s lidskou potíží je rakovina. Ale je dlouhodobě známé, že zvířecí tumory jsou biologicky odlišné lidským rakovinám. Opravdu v nedávném úvodu magazínu výzkumu rakoviny Clinical Oncology bylo prohlášeno, že je složité najít jedinou, společnou lidskou rakovinu, kdy management a očekávání vyléčení bylo výrazně ovlivněno laboratorním výzkumem. (6) Redakce dospěla ke stejnému závěru jako vědci rakoviny na Mayo Clinic – že je to studování lidských pacientů a nikoliv pokusy na zvířatech, které v konečném důsledku budou přinášet relevantní výsledky.

Druhové odlišnosti

Existuje nespočetně příkladů v lékařských záznamech, kde léky a jiné chemikálie působily rozdílně na lidi a zvířata: (7)

   - kortizon způsobuje vrozené vady u myší, ale ne u lidí, zatímco tahlidomid funguje opačně;
   - morfin uklidňuje lidi, ale vzrušuje kočky, kozy a koně;
   - penicilin je vysoce jedovatý pro morčata a křečky
   - inzulín způsobuje vrozené vady u zvířat, ale ne u lidí
   - antibiotikum chloramfenikol vytváří krevní chorobou aplastické anémie u některých lidských pacientů, ale zachraňuje zvířata;
   - u psů myorelaxační lék tubokurarin způsobuje vážný pokles krevního tlaku, ale je poměrně bezpečný pro lidi; (8)
   - a dávky aspirinu používané při léčení lidí jsou jedovaté pro kočky.

Pokusy někdy předkládají, že druhové odlišnosti jsou vzácné. Ale ve skutečnosti se vyskytují četně. Průzkumy ukazují, že mnoho vedlejších účinků se vyskytuje u lidí, když jimi užívaný lék nemůže být správně určen pokusy na zvířatech. (7) Žádný z těchto problémů nemůže být překonán používáním více zvířecích druhů.

Toto ilustrují léky aspirin a kyselina fenkloziková. (7) Aspirin způsobuje vrozené vady potkanům, myším, kočkám, psům, morčatům a opicím, ale je bezpečný pro těhotné ženy. Lék na artritidu kyselina fenkloziková způsobuje jaterní toxicitu u lidí, ale ne u potkanů, myší, psů, opic, králíků, morčat, fretek, koček, prasat a koňů.

Falešný pocit bezpečí

Kvůli takovým odlišnostem mohou být testy na zvířatech buď bezcenné nebo pozitivně nebezpečné, protože poskytují falešný pocit bezpečí. Ve skutečnosti pokusy na zvířatech selhaly ve varování lékařů o mnohých nebezpečích při používání léčiv. Nedávným příkladem jsou léky na srdce enkainid a flekainid. Byly na trhu ve Spojených státech kolem roku 1987 po obvyklých testech na zvířatech, ale nyní se odhaduje, že jsou příčinou na 3000 lidských úmrtí. (9)

Další příklady vedlejších účinků léčiv, které nebyly předpokládány pokusy na zvířatech zahrnují: (7)

   - návykové vlastnosti benzodiazepinů trankvilizérů;
   - zvýšené riziko krevních sraženin způsobených orálními antikoncepčními prostředky;
   - smrtící průjem spojený s antibiotiky jako je clindamycin;
   - a poškození jater spojené se širokou škálu léčiv, včetně léku proti plísním Nizoral, anestetika Halotan, léku na artritidu Ibufenak a antidepresiva Zelmid.

Nepředvídatelná nebezpečí

Někdy nepředvídatelná nebezpečí vedou ke stažení léčiv od nás. Selacryn, Oraflex, Merital, Zomax a Suprol jsou příklady léčiv stažených z bezpečnostních důvodů z amerického trhu od roku 1989. (10)

Daleko častější je, že užívání léčiv je omezeno nebo je zasláno zvláštní varování lékařům. Například U.S. General Accounting Office (federální kontrolní úřad) shledal, že 51,5% léčiv na trhu mezi roky 1976 a 1985 mělo být označeno kvůli „vážným“ neočekávaným vedlejším účinkům. Jednalo se o selhání srdce, jater a ledvin, závažná krevní onemocnění, poškození plodu, zástavy dýchání, křeče a slepotu. (10)

Spoléhat se na pokusy na zvířatech je nebezpečné

Spoléhání se na pokusy na zvířatech může být škodlivé v jiných oblastech lékařského výzkumu. Pokud vědci ignorují lidské klinické poznatky ve prospěch pokusů na zvířatech, důsledky mohou být katastrofální.

Důležitým příkladem jsou škodlivé následky kouření. Objevu, že kouření je příčinou rakoviny plic, bylo dosaženo studiemi lidských populací a potenciálně představuje jeden z nejdůležitějších příspěvků do zdravotní politiky v nedávné době. Přesto neúspěšné pokusy vyvolat rakovinu plic u laboratorních zvířat – nucením jich dýchat tabákový kouř – zpochybňuje lidské studie a na roky zbrzďuje zdravotní varování, stojí tisíce životů. (11)

Poznatek, že nadměrná konzumace alkoholu vede k cirhóze jater bylo zpochybněno selháním vyvolat stejné důsledky téměř u všech laboratorních zvířat. (12) Jen u paviánů byla cirhóza vyvolána, ačkoliv ne všechny pokusy toto potvrdily. Velké množství alkoholu může být také příčinou rakoviny, ale opět tento dobře míněný klinický fakt byl zpochybněn, neboť se ukázalo nemožné vyvolat rakovinu u laboratorních zvířat. Někteří vědci tvrdí, že alkohol by neměl být klasifikován jako karcinogen, protože chybí experimentální důkazy. (13)

Jiným příkladem, kde protikladné pokusy na zvířatech zbrzdily přijetí klinických objevů je azbestem vyvolaná rakovina plic. (14) První záznam vztahu mezi azbestem a rakovinou plic byl učiněn v Anglii a Německu v době 30. let 20. století po pečlivém zkoumání lidí, kteří zemřeli kvůli azbestu. Následně v roce 1943 německé úřady deklarovaly, že azbestem vyvolaná rakovina je nemoc z povolání.

Ale v některých zemích, zejména Amerika, karcinogenní účinky azbestu byly zpochybňovány po mnoho let, protože se ukázalo nemožné vyvolat tuto nemoc u zvířat. Diskuze pokračovaly do 60. let 20. století navzdory rostoucí evidence pozorovaných dělníků pracujících s azbestem. V roce 1967 se experimentátorům konečně podařilo vyvolat rakovinu u zvířat vdechováním azbestu. Stalo se tak 30 let po první evidenci rakoviny plic u lidí, a více než dvou desetiletích po Německem uznaným vztahem mezi azbestem a rakovinou plic.

V listopadu 1983 si získal pozornost narůstající počet případů dětí s leukémií v okolí jaderného zpracování a jaderných elektráren v Sellafield v Británii. Přesto, že tento výskyt leukémie byl desetkrát vyšší než celostátní průměr, oficiální vyšetřovací výbor rozhodl, že toto nukleární zařízení nebylo příčinou. Jejich stanovisko bylo založeno na informacích vycházejících z pokusů na zvířatech. Upřednostňováním přímého lidského pozorování před daty od zvířat bylo riziko radiace minimalizováno. (15)

Výzkum založený na lidech

Tyto příklady ilustrují nebezpečí vyplývající z pokusů na zvířatech. Protože je nemožné říct, který zvířecí druh, pokud nějaký, bude správně předpokládat lidské reakce, je zde stálé riziko chybných předpokladů. Daleko více by mohlo být dosaženo, a bez poškozování zvířat, soustředěním se na metody, které mají bezprostřední důležitost pro lidi. Jsou to metody zahrnující studie lidské populace (vědecky známé jako epidemiologie), klinické výzkumy lidí, kteří jsou nemocní nebo umírají, pozorování lidských dobrovolníků a pokusy s lidskými tkáněmi ve zkumavce. Tyto tkáně mohou být získány z chirurgie, biopsie a posmrtných vzorků.

Jen dva příklady ilustrují rozhodující důležitost lidských studií. Za prvé sociální reformisté 19. století používali epidemiologických studií k objevení příčin infekčních nemocí a přinesení zdravotnické reformy (16): výsledná zlepšení veřejného zdraví byla především zodpovědná za zlepšení délky života v mnoha zemích v minulém století. Za druhé, lidské klinické a epidemiologické studie ukázaly hlavní příčiny rakoviny, srdečních onemocnění a mrtvice, čímž ukázaly, jak může být dnešním hlavním zabijáckým nemocem předcházeno. (16)

Ovšem navzdory svému obrovskému významu pro lékařství je výzkum založený na lidech podceňován a nedostatečně financován. Například americký Národní institut zdraví, který financuje lékařský výzkum jménem vlády, utrácí dvakrát více za pokusy na zvířatech než za studie s lidmi. (17)

Klesá také zájem o pitvy, proceduru, která se v minulosti ukázala jako zásadní pro správné pochopení nemocí. Situace se stala natolik závažná, že Robert Anderson, předseda patologie na University of New Mexico School of Medicine, prohlásil, (18) že „víme více o příčinách smrti staré myši, než víme o příčinách smrti starých lidí.“

Studie testů ve zkumavkách s lidskými tkáněmi jsou také široce opomíjeny Zejména je to případ farmakologie, (19) výzkumu léčiv. Farmakologové přesně stanovují, jak léčiva a přirozeně vyskytující se látky v těle projevují své účinky na tkáně. Taková informace je drahocenná v poskytování logických základů pro vývoj nových léčiv. Nicméně farmakologové se spoléhají zejména na tkáně ze zvířat navzdory četným rozporným výsledkům.

Například acetylcholin, chemicky produkovaný nervovými zakončeními, roztahuje koronární tepny u psů, ale má opačné účinky u lidských koronárních arteriálních tkání. (20) Jiným příkladem je noradrenalin, který zužuje lidské mozkové cévy, ale nemá žádný vliv na stejné cévy u krav. (21) Dalším příkladem jsou přirozeně se vyskytující látky nazývané leukotrieny: rozšiřují cévy v kůži lidí, ale mají opačný účinek na stejné tkáně u morčat. (22)

Proč je výzkum na lidech natolik opomíjen? Jeden z důvodů může být to, že lidské klinické studie vyžadují více dovedností, času a trpělivosti, aby nedošlo k poškození zúčastněných, protože vědci vnímají zvířata jako na jedno použití. Lidské studie jsou opomíjeny, neboť mnoho vědců vnímá pokusy na zvířatech jako vhodnější. Děje se na základě skutečnosti, že některých úsilí je zapotřebí k vytvoření pracovních kontaktů s nemocničním personálem, aby se získaly dostatečné zásoby lidských tkání.

Ale obětování přesnosti pro větší pohodlí pokusů na zvířatech výzkumníci dělají lékařství medvědí službu. Mladí doktoři a vědci by si měli být více vědomi nebezpečí vivisekce a většího významu lidských studií.

Závěr

V důsledku středověká představa, že život může být zachráněn obětování zvířat musí být odmítnuta. Potřebujeme novou generaci vědců, kteří již nebudou vnímat zvířata jako jednorázový nástroj vědy. Jinými slovy, fyziologické a biochemické odlišnosti mezi lidmi a zvířaty naléhavě zdůrazňují potřebu výzkumu zaměřeného na lidi. Je v zájmu lidí a zvířat, aby vivisekce byla zastavena, čímž by se energie a nástroje vědeckého výzkumu zaměřovaly na lepší a bezpečnější způsoby.

Reference:

1. R. Koch, British Medical Journal, 1884, Sept. 6, 454.
2. L.K. Altmann, Who goes first? The story of self-experimentation (New York, Random House 1987).
3. J.B. Robbins, Journal of Infection, 1979, vol. 1, Suppl.2, 61-72.
4. P. Newmark, Nature, 1989, Oct. 19, 566-567.
5. D.O. Weibers et al., Stroke, 1990, vol. 21, 1-3.
6. D.F.N. Harrison, Clinical Oncology, 1980, vol.6, 1-2
7. R. Sharpe, The cruel deception: the use of animals in medical research (Thorsons, 1988) and quotations there.
8. The UFAW Handbook on the Care and Management of Laboratory Animals, Ed. UFAW (Churchill Livingstone, 1976).
9. Washington Times, 1989, July 26.
10. FDA Drug Review: Postapproval Risks 1976-1985 (U.S. General Accounting Office, April 1990).
11. Medical Research Modernisation Committee: a critical look at animal research (New York, 1990).
12. O. Ray: Drugs, Society and Human Behaviour (C.V. Mosby Company, 1978); C.C. Ainley et al., Journal of Hepatology, 1988, vol.7, 85-92.
13. L. Tomatis et al., Japanese Journal of Cancer researcg, 1989, vol. 80, 795-807.
14. P.E. Enterline, in: Epidemiology and Health Risk Assessment, Ed. L. Gordis (Oxford University Press, 1988).
15. E. Millstone, in: Animal Experimentation: The Consensus Changes, Ed. G. Langley (Macmillian, 1989).
16. W.W. Holland and A.H. Wainwright, Epidemiologic Reviews, 1979, vol.1, 211-232.
17. Alternatives to animal use in research, testing and education, Congress of the U.S. Office of Technology Assessment, 1986.
18. The Scientists, 1989, oct.30, 14.
19. E. Mullner-Schweinitzer, Trends in Pharmacological science, 1988, vol.9, 221-223.
20. S. Kalsner, Journal of Physiology, 1985, vol. 358, 509-526.
21. K. Schnor and R. Verheggen, Trends in pharmacological science, 1988, vol.9, 71-74.
22. P.J. Piper et al., Annals of the New York Academy of Sciences, 1988, vol.524, 133-141.

čtvrtek 5. listopadu 2015

Bio chovy? Ne děkuji!

Bio maso, bio vejce a jiné je často mnohými chápáno jako etické a environementálně šetřící nebo udržitelné, ale co se skrývá za těmito slovy. Dokonce i v zemích, které se pyšní svou vyspělostí, můžeme vidět, že bio není bio - život.

Animal Equality provedla mnoho rešerší na farmách, které prodávají své produkty jako bio nebo údajně mají vysoké standardy dobrých životních podmínek pro zvířata. Ve všech případech nalezla zvířata psychologicky a fyzicky trpící, závažná zranění a alarmující deficit v hygieně. Zde jsou některá z důležitých shledání.

Chovy z bio vejci v Německu: 


Rešeršisté Animal Equality navštívili dvě bio farmy v Severním Německu v březnu 2015. Na obou farmách bylo nalezeno držených 30 000 nosnic.

Jedna z farem dodává vejce „Deutsche Frühstücksei GmbH“, což je největší německý producent vajec a také jeden z největších evropských producentů vajec. „Deutsche Frühstücksei GmbH“ zásobuje veškeré hlavní obchodní řetězce a supermarkety.

Shledání:

- přes deset tisíc zvířat žije ve stodole ve špíně, prachu a výkalech
- mrtvá zvířata leží mezi ostatníma, která jsou živá
- většina slepic má pár peří kvůli stresu, který vyvolává vyškubování si peří
- nedostatek hygieny vede k rutinnímu zánětům a jiným zraněním

Pravda certifikovaného masa Quality Assured ve Velké Británii: 


V roce 2012 Animal Equality provedla průkopnickou dvouměsíční utajenou rešerši na „Quality Assured“ (Red Tractor) farmě v Norfolku – Harling Farm patřící A. J. Edwards & synovi.

Shledání:

- zběsilé kňučení selat, která měla končetiny které byly rozdrcené jejich matkami
- rutinní ořezávání zubů selatům mezi 24 a 48 hodinami po narození. Broušení zubů způsobuje selatům bolest a nechává selata volná potenciální infekci.
- neustálé bytí, které vedlo k tomu, že prasata měla obličejové a jiné odřeniny
- prasata, která byla ponechána smrti nebo umírala v kotcích a uvnitř výkrmen
- mrtvá prasata, která byla uložena v ilegálních mělkých a nekrytých jámách, aby farma ušetřila peníze

Co bylo objeveno na farmách s prasaty s označením transparentnosti v Německu:


Dobře známý německý supermarketový řetězec Edeka inzeruje svůj vlastní označovací program masa „Gutfleisch“ se slovy jako transparentní, lokálního původu, stejně tak jako vysoké kvality a hygienické úrovně, což údajně zajišťuje zdraví zvířat. „Gutfleisch“ vyhrál mnoho ocenění a dle vlastních prohlášení překračuje standardy stanovené průmyslem. V rešerši provedené v roce 2014 náš tým shledal závažné nedostatky v hygieně, alarmující podmínky a utrpení zvířat.

Shledání:

- umírající, značně trpící zvířata bez veterinární léčby
- zvířata s extrémními dýchacími potížemi, těžký kašel (příliš mnoho zvířat nacpaných v uzavřených prostorech s nedostatečným větráním často vedou ke smrtelným nemocem)
- neléčená a extrémní pupečníková kýla se střevy vyčnívajícími skrze rány
- týdenní zvířata, která již nemůžou stát nebo vzpřímeně sedět a nemohoucí při pokusu se zvednout
- zranění kvůli podmínkám, ve kterých jsou zvířata držena, včetně abscesů, zranění paznehtů, krvavých ran, neléčených hematomů, atd.
- kanibalismus: ukousané ocasy a uši s krvácejícími ranami
- extrémně hygienické defekty, žádná čistá pitná voda, často bez čistého prostoru pro ležící zvířata

Bio farmy s prasaty ve Španělsku:

Shlédněte tohle video, které ukazuje bio farmy s prasaty ve Španělsku:

Pro zobrazení videa klikni na fotku.